Postoje vůči životnímu prostředí a schvalování protestů v České republice

Abstract

This thesis aims to explore how environmental attitudes, gender, student status and political orientation (do not) predict perceptions of protest legitimacy in the climate movement. Drawing from research on environmental attitudes, protest, and collective action, I designed an online survey combining a translated measure of environmental attitudes (EAI-36) and a 14-item measure of specific protest tactics. Obtained data were analysed through a series of linear regressions. While higher scores in environmental attitudes predicted modestly higher endorsement of protest, political orientation emerged as the strongest determinant of protest endorsement. Left-leaning respondents were markedly more supportive across most presented protest tactics. Gender differences were present and statistically significant in the single predictor model for protest endorsement, but in the multivariate models they were largely moderated by ideology, which far outperformed the predictive power of gender. Respondents broadly endorsed locally established protest methods such as rallies, boycotts and even school strikes, but found disruptive civil disobedience unacceptable. Unsurprisingly, this extended to violent civil disobedience as well. These findings suggest that in the Czech context, political identity outweighs...

Tato diplomová práce si klade za cíl prozkoumat jakým způsobem environmentální postoje, gender, studentský status a politická orientace (ne)predikují schvalování protestů v kontextu klimatického hnutí. Na základě výzkumů environmentálních postojů a teoretizací současných protestů a protestních hnutí jsem sestavila online dotazník sestávající se z přeloženého dotazníku environmentálních postojů (EAI-36) a čtrnácti položkové škály pro posouzení přijatelnosti konkrétních protestních metod. Získaná data byla analyzována pomocí série lineárních regresí. I když vyšší skóre v environmentálních postojích mírně předpovídalo akceptovatelnost klimatických protestů, politická orientace se pro schvalování ukázala jako nejsilnější determinant. Levicově orientovaní respondenti výrazně více podporovali většinu prezentovaných protestních taktik. Rozdíly mezi pohlavími byly v jednofaktorovém modelu predikce schvalování protestů přítomné a statisticky významné, v modelech o více faktorech byly však do značné míry moderovány ideologií, která zdaleka předčila prediktivní schopnosti genderu. Respondenti obecně podporovali lokálně zavedené metody protestu, jako jsou shromáždění, bojkoty, a dokonce i školní stávky, ale občanskou neposlušnost narušující běžné pořádky považovali za nepřijatelnou. Nepřekvapivě se to týkalo i...