Zjednávání přírodního a kulturního dědictví: tramping v krajině

Abstract

The bachelor's thesis Negotiating Natural and Cultural Heritage: Tramping in the Landscape analyzes a conflict between state nature conservation institutions and the tramping movement in the Kokořínsko Protected Landscape Area. The aim of this thesis is to explore how different actors, more specifically hoboes and nature conservationists, perceive nature and how these different constructions lead to conflicts regarding legal presence in the landscape. The thesis is based on the assumption, that perceptions of nature are socially and culturally constructed and that this conflict reflects a deeper clash of value frameworks rather than a purely legal issue. Using a qualitative case study methodology, including semi-structured interviews, participant observation, and reflexive thematic analysis, the thesis seeks to identify key meanings ascribed to nature by both groups. The main theoretical framework is social constructivism. Other used theoretical frameworks are the concept of collective memory, ecological rationality, moral panics and metabolic rift. The findings show that hoboes view nature as a space of freedom, bodily experience, and care, while conservationists approach it through expert knowledge and legal structures. The thesis contributes to a deeper understanding of the cultural dimensions...

Bakalářská práce Zjednávání přírodního a kulturního dědictví: tramping v krajině se zaměřuje na analýzu konfliktu mezi státní ochranou přírody a trampským hnutím v oblasti CHKO Kokořínsko. Cílem práce je zkoumat, jakým způsobem různí aktéři, konkrétně trampové a ochránci přírody, vnímají krajinu, a jak tyto rozdílné významy přírody vedou ke vzniku sporu. Práce vychází z předpokladu, že vnímání přírody je kulturně a sociálně podmíněné a že střet mezi trampy a institucemi ochrany přírody nelze chápat pouze jako právní problém, ale především jako střet odlišných hodnotových rámců. Na základě kvalitativní případové studie využívající polostrukturované rozhovory, zúčastněné pozorování a reflexivní tematickou analýzu se práce snaží odkrýt hlavní významy, které obě skupiny přírodě přisuzují. Hlavním teoretickým východiskem práce je sociální konstruktivismus, mezi další použité teorie pak patří kolektivní paměť, ekologická racionalita, morální panika, či metabolická trhlina. Výsledky ukazují, že trampové vnímají krajinu jako prostor svobody, tělesného kontaktu a péče, zatímco ochránci přírody k ní přistupují skrze rámec expertního vědění a legislativy. Práce přispívá k hlubšímu porozumění kulturním faktorům ovlivňující vztah člověka k přírodě a ukazuje, jak environmentální konflikty odrážejí širší...