Zpráva o Janu Kačenovi

Abstract

The aim of this thesis is to provide the first insight into the directorial work of Jan Kačena on the academic scene. Although his work was reflected in the field of theatre criticism during his productive period, it has never been historically or theoretically elaborated. The thesis therefore has two dimensions: historical and theoretical. The thesis is divided into three parts. The first part is based on media-captured memoirs and responses. It focuses on Jan Kačen as a creator and introduces the reader to at least the basic trajectories of his theatrical work. It also includes a chapter on Reception, in which I outline the basic issues of Kačena's method on the basis of selected media responses. The second part is devoted to the theoretical background with which I approach the analysis of the material of Kačena's work. It is based on the concept of the agency of meaning brought to the Czech art historical field by Milan Jankovič in his study The Work as an Agency of Meaning. In our local context, this theory has its roots in Czech art historical structuralism, but the work as a dynamic agency of meaning, renewed each time with a new insight, has appeared in several places around the world. A fundamental role is played by the perceiver, who interacts with the work to create a new and dynamic...

Diplomová práce si klade za cíl zpracovat první vhled do tvorby Jana Kačeny na akademické půdě. Jeho práce sice byla v jeho produktivním období reflektována na poli divadelní kritiky, nicméně historicky ani teoreticky zpracována nikdy nebyla. Práce je rozdělena do čtyř částí. První část vychází z mediálně zachycených pamětí a ohlasů. Věnuje se Janu Kačenovi jako tvůrci a seznamuje čtenáře alespoň se základními trajektoriemi jeho divadelní tvorby. Dále obsahuje kapitolu Recepce, v níž nastiňuji na základě vybraných mediálních ohlasů základní problematiku Kačenovy metody. Druhá část se věnuje teoretickému zázemí, se kterým analýze materiálu Kačenovy tvorby přistupuji. Opírá se o koncepci dění smyslu, který na české uměnovědné pole přinesl Milan Jankovič ve studii Dílo jako dění smyslu. Tato teorie má v našem lokálním kontextu kořeny v českém uměnovědném strukturalismu, nicméně dílo jako dynamické dění smyslu, pokaždé s novým nahlížením obnovované se objevilo po světě několik. Zásadní roli v něm hraje vnímatel, který v interakci s dílem vytváří pokaždé nový a dynamický smysl, což je komplexnosti a komplikovanosti Kačenovy tvorby, vzpírající se metodě strukturní analýzy velmi nosný přístup. Třetí část práce je věnována samotné metodě Kačenovy práce a obsahuje kapitolu Principy tvorby, která se snaží...