Mobilizace palestinské diaspory v České republice po 7. říjnu 2023

Abstract

This thesis focuses on the political mobilization of the Palestinian diaspora in the Czech Republic after October 7, 2023, when the Israeli government launched a large-scale military offensive in the Gaza Strip in response to the attack by Hamas and other armed groups. Based on twelve semi-structured interviews with respondents of Palestinian origin living in the Czech Republic, the research examines how they experienced the events in Gaza, how they reacted to the Czech political, media, and social environment, how these factors interacted, and how they were reflected in their mobilization activities. The thesis connects the analysis of external stimuli, including the conditions of the host country, with internal emotions, identity, and individual motivations. It demonstrates that the mobilization was a reactive response to perceived injustice in the context of the disproportionate actions of Israel in Gaza and the approach of the Czech Republic and the Western world to these events. Emotions such as moral shock, indignation, and anger played a key role in activating political action, while sadness and helplessness initially had a short-term demobilizing effect. One of the key findings is that hope played a counterbalancing role to emotions with demobilizing potential. This hope emerged both from...

Tato diplomová práce se zaměřuje na politickou mobilizaci palestinské diaspory v České republice po 7. říjnu 2023, kdy izraelská vláda v reakci na útok Hamásu a dalších ozbrojených skupin zahájila rozsáhlou vojenskou ofenzivu v Pásme Gazy. Skrze dvanáct polostrukturovaných rozhovorů s respondenty palestinského původu žijícími v Česku práce zkoumá, jak prožívali události odehrávající se v Gaze, jak reagovali na české politické, mediální a společenské prostředí, jak spolu tyto faktory interagovaly a jak se promítly do jejich mobilizačních aktivit. Práce propojuje analýzu věnující se vnějším podnětům včetně podmínkám hostitelské země s vnitřními emocemi a identitou a motivacemi jednotlivců. Ukazuje, že mobilizace byla reaktivní odpovědí na vnímanou nespravedlnost v kontextu nepřiměřeného postupu Izraele v Gaze a přístupu České republiky a západního světa k těmto událostem. Emoce jako morální šok, rozhořčení a hněv sehrály klíčovou roli v aktivaci politického jednání, zatímco smutek a bezmoc měly zpočátku krátkodobě demobilizační účinek. Jedním ze zásadních zjištění je, že naděje v mobilizaci sehrála roli protiváhy emocí s demobilizačním potenciálem. Naděje vznikala jak z pozorovaných změn ve společnosti, tak z vnitřní existenční potřeby udržet si víru v možnost změny, jako je zastavení genocidy v Gaze...