Odsun Povolžských Němců v Sovětském svazu ve 40. letech 20. století v sovětské propagandě

Abstract

This bachelor's thesis examines the portrayal of the Volga Germans minority and their subsequent deportation in Soviet propaganda. The primary focus is on the 1940s, particularly the year 1941, when the deportation took place. However, the thesis also briefly touches on the interwar period to provide historical context. The main objective of the thesis is to analyze how the Soviet media depicted the Volga Germans before and after their deportation in the fall of 1941, how this media portrayal of the minority evolved, and how it shaped public discourse. Another aim is to examine the rhetoric used by the Soviet regime to justify the deportation and the media tools it employed. The primary sources include the national newspapers Pravda and Izvestia, as well as regional periodicals from the Volga region, Nachrichten and Bolshevik. The analysis of the press was conducted using qualitative methods, drawing on archival databases. The thesis also utilizes additional primary sources, such as the decree of the Supreme Soviet and internal communications of the deportation organizers, to contextualize internal processes. To gain a deeper understanding of the issue and the Soviet government's relationship with the minority, the thesis explores Soviet nationality policy. The findings reveal that national media...

Bakalářská práce se zabývá obrazem menšiny Povolžských Němců a jejich následné deportace v sovětské propagandě. Hlavní zkoumané období představují 40. léta 20. století, zejména pak rok 1941, kdy deportace proběhla. Přesto práce okrajově zasahuje i do meziválečného období v rámci historického kontextu. Hlavním cílem práce je analyzovat, jak sovětská média prezentovala Povolžské Němce před a po jejich deportaci na podzim 1941, jak se tento mediální obraz menšiny měnil, a jak formoval veřejný diskurz. Dalším cílem je analyzovat, jakou rétoriku sovětský režim použil k ospravedlnění deportace, a jaké mediální prostředky využil. Hlavními primárními zdroji jsou celostátní novinové média Pravda a Izvestija a regionální periodika z Povolží, Nachrichten a Bolševik. Analýza tisku probíhala kvalitativní metodou, s využitím archivních databází. Práce využívá další primární prameny, jako dekret Nejvyššího sovětu a interní komunikaci organizátorů deportace, s cílem kontextualizovat interní procesy. Pro hlubší pochopení problematiky a vztahu sovětské vlády s menšinou se práce zabývá sovětskou národnostní politikou. Výsledky ukazují, že celostátní média Povolžské Němce vůbec nezmiňovala, a to ani v samotný den, kdy deportace oficiálně začaly. Přitom ještě po napadení SSSR Německem se v těchto mediích objevil článek...