Instrumentalizace předčasných voleb k dosažení politických cílů v evropských zemích; jak a proč dochází k předčasným volbám?

Abstract

Early elections are a tool that can serve various purposes in different contexts. My thesis aims to describe the circumstances of early election calling in the form of a multi-case comparative study through a qualitative analysis of available sources and to understand which purposes they serve in practice. In total, I work with 25 cases of early elections in seven countries, chosen to be mutually comparable. They are the systems in which the prime minister has absolute discretion over the early election calling. This, I presume, increases the probability of an early election being called and allows various factors to play a role in the decision-making process. For each case, I present a short description of the context of the given election and test my hypotheses that derive from the literature and are aimed to study the influence of various factors in the election calling process. I conclude that there are two distinct types of early elections: 1) the elections called by the prime minister opportunistically in order to gain an advantage for his own party - these are more commonly associated with improving economic situation - and 2) elections called under the influence of a crisis - typically by a minority government - while the crucial distinction here is the extent to which actors other than the...

Předčasné volby jsou nástrojem, který může v různých kontextech sloužit různým cílům. Má práce si klade za cíl formou vícepřípadové komparativní studie kvalitativní analýzou dostupných zdrojů popsat okolnosti vyhlašování předčasných voleb a pochopit tak, jakým účelům v praxi slouží. Pracuji s 25 případy předčasných voleb v sedmi zemích vybraných tak, aby byly vzájemně srovnatelné. Jde o systémy, ve kterých má premiér absolutní diskreci nad vyhlašováním předčasných voleb. To, jak předpokládám, zvyšuje pravděpodobnost vyhlášení předčasných voleb a umožňuje více faktorům, aby se na rozhodnutí projevily. U každého případu předčasných voleb uvádím krátké shrnutí kontextu daných voleb a testuji své hypotézy odvozené z literatury zaměřené na ověření vlivu různých faktorů v procesu jejich vyhlášení. Docházím k závěru, že existují dva distinktivní typy předčasných voleb: 1) volby vyhlášené premiérem oportunisticky s cílem získat pro svou stranu výhodu - tyto jsou častěji spojeny se zlepšující se ekonomickou situací - a 2) volby vyhlášené vlivem krize - typicky menšinovou vládou - přičemž klíčovým odlišovacím znakem je zde podíl jiných aktérů než premiéra na procesu vyhlášení voleb. Platí, že oportunistické volby jsou rozhodnutím plynoucím čistě z vůle premiéra, zatímco krizové volby jsou charakteristické...