Čínsko-litevská politická roztržka

Abstract

8 Abstract This bachelor thesis is a case study of the Sino-Lithuanian political rift that began in 2021 and has lasted until now. The conflict between Lithuania and the People's Republic of China represents an extremely specific example of a profound deterioration in bilateral relations between a member state of the European Union and a world power. The aim of this paper is to answer two research questions: why Lithuania decided to openly side with Taiwan and how its approach to China changed between 2019 and 2025. At the same time, the thesis tests two hypotheses based on the assumption of a value-oriented foreign policy of the Ingrid Šimonytė government and growing security concerns towards Chinese influence. The analysis is based on available scholarly sources, government documents, and media outputs, using a qualitative analysis method. The findings of the thesis show that Lithuanian policy towards China has undergone a fundamental change, which can be explained by both domestic political factors and the broader geopolitical context. Particular attention is paid to the phenomenon of values diplomacy and the changing perception of Chinese influence. The work thus contributes to a deeper understanding of the dynamics of relations between smaller European states and China in the context of increasing...

8 Abstrakt Bakalářská práce se zabývá případovou studií čínsko-litevské politické roztržky, která začala v roce 2021 a trvá až do současnosti. Konflikt mezi Litvou a Čínskou lidovou republikou představuje mimořádně specifický příklad hlubokého zhoršení bilaterálních vztahů mezi členským státem Evropské unie a světovou velmocí. Cílem práce je zodpovědět dvě výzkumné otázky: proč se Litva rozhodla otevřeně přiklonit na stranu Taiwanu a jak se v období let 2019 až 2025 změnil její přístup k Číně. Práce zároveň ověřuje dvě hypotézy, které se opírají o předpoklad hodnotově orientované zahraniční politiky vlády Ingridy Šimonytė a rostoucích bezpečnostních obav vůči čínskému vlivu. Analýza vychází z dostupných odborných zdrojů, vládních dokumentů a mediálních výstupů, přičemž je použita metoda kvalitativní analýzy. Zjištění práce ukazují, že litevská politika vůči Číně prošla zásadní změnou, kterou lze vysvětlit jak domácími politickými faktory, tak širšími geopolitickými souvislostmi. Zvláštní pozornost je věnována fenoménu hodnotové diplomacie a proměně vnímání čínského vlivu. Práce tak přispívá k hlubšímu porozumění dynamiky vztahů mezi menšími evropskými státy a Čínou v kontextu rostoucí globální polarizace a rostoucího čínského vlivu.