Food Environment and Health: Social Inequalities in Obesity Among Adult Population

Abstract

Pandemie COVID-19 odhalila a prohloubila stávající nerovnosti v oblasti zdraví a ukázala prostorově a sociálně rozmanité důsledky krize v Evropě a v jednotlivých zemích. Tato disertační práce zkoumá, jak socioekonomické postavení, kvalita stravy, potravinová nejistota a obezita formovaly zdravotní rizika a výsledky během pandemie v Česku a v celé Evropě. Vychází z rámce Global Syndemic a teorií sociálního gradientu v oblasti zdraví, nároků, základních příčin a potravinové bezpečnosti a využívá dva doplňkové soubory dat: průzkum Život během pandemie (ŽBP) a Pan-European Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe (SHARE). První studie zkoumá rozdíly v potravinové nejistotě a příjmu ovoce a zeleniny v souvislosti se vzděláním v pozdní pandemii COVID-19 a odhaluje, že jedinci s nižším dosaženým vzděláním mají větší potravinovou nejistotu a horší kvalitu stravy, zatímco prevalence obezity byla podobná u jedinců s potravinovou nejistotou i u těch, kteří ji nemají. Vysoký výskyt obezity v Česku, bez ohledu na stav potravinové bezpečnosti, lze částečně vysvětlit vzdělávacím profilem země, který se vyznačuje velmi nízkým podílem dospělých s vyšším vzděláním a poměrně vysokým podílem osob s nízkým dosaženým vzděláním. Druhá studie hodnotí domácí produkci potravin (HFP) jako strategii zvládání a...