Ideálům navzdory. Ústřední spolek českých žen (1898-1950)

Abstract

The Central Association of Czech Women can be considered a white spot of women's emancipation in the first half of the 20th century in the Czech lands. Several important female figures were at its formation during the years 1897-1898, and later at its head. The ambitions associated with the establishment of the association were clear - to create the first central coordination center of the Czech women's movement. Nevertheless, the Central Association did not become a relevant concept on a historical scale, as other more important women's groups were formed, such as the Czech Women's Club, the Committee for Women's Suffrage and later the Women's National Council. The aim of the presented work is first and foremost to describe the history of the association, lasting almost 55 years, taking into account its (not only) female leaders, and thus to explore the ideological background of the association, which could have influenced its activities within the framework of public activities and possibly had an impact on the failure to implement the original concept of central management of women's emancipation and the subsequent direction of the association. The second line of work is the analysis of the public activities of the observed association, with the emphasis on comparison with other women's...

Ústřední spolek českých žen může být považován za bílé místo ženské emancipace první poloviny 20.století v českých zemích. U jeho zrodu během let 1897 1898, a posléze v jeho čele, stálo několik významných ženských osobností. Ambice spojené se vznikem spolku byly tak jednoznačné - vytvořit první ústřední koordinační centrum českého ženského hnutí. Přesto se Ústřední spolek nestal v dějinném měřítku relevantním pojmem, jelikož se utvořila jiná významnější ženská uskupení, např. Ženský klub český, Výbor pro volební právo žen a později Ženská národní rada. Předkládaná práce má za cíl v první řadě popsat historii spolku, trvající bezmála 55 let, s přihlédnutím k jeho (nejen) ženským vůdčím osobnostem, a prozkoumat tak spolkové ideové podhoubí, které mohlo ovlivňovat jeho působení v rámci veřejné činnosti a mít případný vliv na neprosazení původní koncepce ústředního řízení ženské emancipace a následné spolkové směřování. Druhou linií práce je analýza veřejné působnosti sledovaného spolku, důraz je přitom kladen na srovnání s jinými ženskými spolky. Cílem je sledovat, čím se Ústřední spolek v konečném důsledku stal pro ženskou emancipaci, a co ženský spolek takového typu mohl přinést české, resp. československé nejen ženské společnosti, oproti jiným jak mnohem více politicky zaměřeným ženským spolkům,...