Proměny politična v kontextu antropocénu

Abstract

This dissertation examines the transformations of the political in the context of the Anthropocene, focusing on how the climate crisis influences the strategic-ideological dimension of radical ecological movements and whether the traditional dichotomous framework of reform versus revolution is sufficient to capture the strategic similarities and differences of these movements. First, it explores Bruno Latour as both a theorist of the political and the Anthropocene on the one hand and as an ideologue of political ecology on the other. In the first role, Latour contributes to updating the methodological framework for researching ideologies in the Anthropocene. In the second, he provides a conceptual framework for the analytical part of the study. Latour relates to the socialist tradition and, like the intellectuals of radical ecological movements, poses the question: "What is to be done?" The analytical part of the thesis uses a morphological approach to study the political thinking of prominent figures and groups in Western environmental movements. An initial schema of strategic positions and logics is developed, followed by an analysis of their transformations in the context of the climate crisis. The dissertation introduces three strategic logics that newly combine different positions: 1)...

Předkládaná disertační práce se zabývá proměnami politična v kontextu antropocénu, přičemž se zaměřuje na otázku, jak klimatická krize ovlivňuje strategicko-ideologickou dimenzi radikálních ekologických hnutí a zda tradiční dichotomický rámec reformy a revoluce adekvátně postihuje strategické podobnosti a odlišnosti těchto hnutí. Nejprve se zabývám Brunem Latourem jako teoretikem politična a antropocénu na straně jedné a ideologem politické ekologie na straně druhé. V první z těchto poloh mi pomáhá aktualizovat metodologický rámec pro výzkum ideologií v antropocénu. V druhé poloze mi poskytuje konceptuální rámec pro analytickou část práce. Vztahuje se k socialistické tradici a podobně jako intelektuálové a intelektuálky radikálních ekologických hnutí si klade otázku "co dělat?". V analytické části práce používám morfologický přístup ke studiu politického myšlení výrazných postav a uskupení západních ekologických hnutí. Vypracovávám schéma výchozích strategických pozic a logik a následně pak sleduji jejich proměny v kontextu klimatické krize. Představuji tři strategické logiky, které nově kombinují jednotlivé pozice: 1) ekologickou kontrahegemonii, 2) variace ekologického leninismu, 3) ekologický komunalismus. Ty vycházejí z dřívějších tradic, ale v kontextu naléhavosti klimatické krize zároveň...