Teachers' perceptions of L2 fluency in Czech EFL classrooms

Abstract

This thesis investigates how Czech secondary-school teachers of English define, perceive, and address L2 fluency in their classrooms, and examines the factors that shape their understanding and pedagogical decisions. Drawing on in-depth interviews and guided by contemporary models of second language fluency, such as Segalowitz's (2010) tripartite model, Skehan's (2003) framework for measuring fluency, or Levelt's (1989) model of speech production, this qualitative study employs inductive coding and thematic analysis to capture the realities of Czech classroom practice. Findings reveal that teachers predominantly define fluency in pragmatic, communicative terms, emphasizing message transfer, smooth delivery, and student confidence over technical or psycholinguistic constructs. Their knowledge of the cognitive mechanisms behind fluency, as well as evidence-based strategies for its development, remains limited and intuitive, shaped more by daily classroom experience and institutional constraints than by engagement with research. Influences on teachers' perceptions include class size, curriculum demands, assessment practices, and personal beliefs about language learning. This study highlights a considerable gap between theory and practice: although teachers are resourceful and adaptive, their...

Tato diplomová práce zkoumá, jak čeští středoškolští učitelé angličtiny definují, vnímají a rozvíjejí plynulost ve své výuce, a zabývá se faktory, které formují jejich chápání a pedagogická rozhodnutí. Na základě hloubkových rozhovorů a s oporu o současné modely plynulosti v cizím jazyce, například Segalowitzův tripartitní model (2010), Skehanův (2003) rámec pro měření plynulosti či Leveltův (1989) model produkce řeči, tato kvalitativní studie využívá induktivní kódování a tématickou analýzu k zachycení reality české výukové praxe. Výsledky ukazují, že učitelé plynulost převážně definují pragmaticky a komunikativně, s důrazem na předání sdělení, plynulý projev a sebevědomí žáka, spíše než na technické či psycholingvistické konstrukty. Jejich znalosti kognitivních mechanismů, které plynulost podmiňují, stejně jako strategií pro její rozvoj, zůstávají omezené a spíše intuitivní; opírají se spíše o každodenní zkušenosti a institucionální omezení, než aby vycházely z existujícího výzkumu. Mezi vlivy na jejich vnímání plynulosti patří například velikosti tříd, požadavky školních osnov, zavedené způsoby hodnocení a osobní přesvědčení. Studie zdůrazňuje výraznou...