Krev a půda: SS-Hofy a jejich místo v zemědělské politice nacistického Německa

Abstract

This bachelor's thesis focuses on Nazi agricultural policy as a key tool for the ideological transformation of space and society. The central theme is the concept of Blut und Boden (blood and soil), which linked racial purity with land and the countryside, seen as the spiritual and biological foundation of the German Reich. The thesis examines the origins of the ideology, its institutionalisation through the Reich's agricultural policy, the centralisation of agricultural administration, and the creation of a class of hereditary farmers as bearers of national identity. Special attention is given to the SS-Höfe (SS farms) in the SS training area SS- Truppenübungsplatz Böhmen, located between the Vltava and Sázava rivers. These farms were intended to serve as supply units and models for the racial doctrine, but in reality, they failed both economically and ideologically. The thesis highlights how Nazi ideas about land and the countryside were used to plan the transformation of Czech territory and how Nazi agricultural policy evolved under the pressures of war, leading to pragmatic compromises, even in regions that had initially not been intended for agricultural use.

Tato bakalářská práce se zaměřuje na nacistickou zemědělskou politiku jako nástroj ideologické přeměny prostoru a společnosti. Hlavním tématem je koncept Blut und Boden (krev a půda), který spojoval rasovou čistotu s půdou a venkovem, považovanými za základ německé říše. Práce se zabývá původem ideologie, její institucionalizací v říšské agrární politice, centralizací zemědělské správy a vytvořením vrstvy dědičných rolníků jako nositelů národní identity. Pozornost je věnována SS-Hofům na území výcvikového prostoru SS-Truppenübungsplatz Böhmen, který se nacházel mezi řekami Vltavou a Sázavou. Tyto statky měly sloužit jako zásobovací jednotky a modely pro rasovou doktrínu, ale ve skutečnosti selhaly jak produkčně, tak ideově. Práce ukazuje, jak nacisté plánovali přeměnit české území, a jak se zemědělská politika Třetí říše vyvíjela v reakci na válečné potřeby, což vedlo k pragmatickým ústupkům.