"Happy those for whom the fold of ...": Intention and interpretation in the unfinished Romantic poetic text

Abstract

This thesis interrogates the "unfinished" aspect of Romantic poetic text as that which facilitates potential meaning and interpretation, realising the claim to "participate in the infinite", as per Percy Bysshe Shelley. Both Shelley and John Keats concern themselves with investigating the limits of finite language and the mediating role of the poet in their major unfinished works, The Triumph of Life and The Fall of Hyperion, close readings of which will be conducted across three chapters. To supplement this analysis, the conciliations between a range of critical approaches to "unfinished" text will be discussed, from the structural linguistic view of text in general as both process and product of language use, poetic text being one aesthetic typology thereof, to the monumentalising of fragmentary, discontinuous text as a discrete poetic form in Romantic criticism. As well as this, the accretion of unintentional aesthetic features in the work into an intentional structure will be seen as a necessary procedure in this substantiation of the fragment form. The thesis will conclude that the capacity for unfinished text to potentialise meaning through the absence of finite language is far more potent than the use of language for specific expression. As such, the unfinished poems discussed herein realize and...

Tato práce zkoumá aspekt "nedokončenosti" romantického poetického textu jakožto prvek, který zprostředkovává potenciální význam a interpretaci a realizuje tvrzení o "účasti na nekonečnu", dle formulace Percy Bysshe Shelleyho. Jak Shelley, tak John Keats se ve svých předních nedokončených dílech, Triumf života (The Triumph of Life) a Hyperionův pád (The Fall of Hyperion), zabývají zkoumáním hranic dourčenosti jazyka a zprostředkovatelské role básníka. Čtením těchto děl se zabývají tři kapitoly práce. K doplnění této analýzy bude diskutováno srovnání mezi řadou kritických přístupů k "nedokončenému" textu, od strukturálně lingvistického pohledu na text obecně jako na proces i produkt užívání jazyka, přičemž poetický text je nahlížen jako jedna z estetických typologií, až po monumentalizaci fragmentárního, nesouvislého textu jako samostatné poetické formy v romantické kritice. Akumulace nezáměrných estetických prvků v díle do záměrné struktury bude rovněž považováno za nezbytný postup při tomto zdůvodnění fragmentární formy. Práce dospívá k závěru, že schopnost nedokončeného textu potenciálně posílit význam prostřednictvím absence dourčeného jazyka je mnohem silnější než použití jazyka pro konkrétní vyjádření. Nedokončené básně probírané v této práci tak realizují a ztělesňují způsob vyjádření založený na...