Quid meruistis, oves? Ovidiovy Proměny v perspektivě animal studies

Abstract

This thesis explores the representation of non-human animals in Ovid's Metamorphoses. It adopts the methodology of animal studies, which prevents the shared characteristics of living beings from being overshadowed by the differences between humans and other species, and which allows for questioning traditional anthropocentric approaches. The introductory section addresses the problems of literary representations of animals and explains how our own attitudes toward animals-shaped by socially and culturally embedded representations based on a logical contradiction-affect the interpretation of ancient texts. The thesis further examines the position of animals within the cosmic order of the Metamorphoses and the ways in which humans are defined in contrast to other species. It describes the traits that are considered to make humans exceptional, as well as those that threaten their humanity. In myths about humans transformed into animals, the thesis focuses on the motif of the loss of human dignity and speech. In the stories of Io, Callisto, and Actaeon, it analyzes which functions of speech-associated with the ability to express one's will and be acknowledged-are lost after transformation. It also explores the role of language and proper names in the control of animals subordinate to humans. The...

Diplomová práce se zabývá zobrazením mimolidských zvířat v Ovidiových Proměnách. Využívá metodologii animal studies, díky níž sdílené charakteristiky živých tvorů nejsou zastíněny rozdíly mezi lidmi a ostatními druhy, a která umožňuje zpochybňovat tradiční antropocentrické přístupy. Úvodní část se věnuje problémům literárního ztvárňování zvířat a vysvětluje, jak naše vlastní postoje vůči zvířatům, formované sociálními a kulturními reprezentacemi založenými na logickém rozporu, ovlivňují chápání antických děl. Práce popisuje postavení živočichů v kosmickém řádu Proměn a vymezování člověka vůči ostatním druhům. Analyzuje vlastnosti, na jejichž základě se člověk považuje za výjimečného, a ty, které naopak ohrožují jeho lidství. V mýtech o proměnách lidí ve zvíře se pozornost zaměřuje na motiv ztráty lidské důstojnosti a řeči, a především v příbězích Íó, Kallistó a Aktaióna je popsáno, jaké funkce řeči, spojené s možností vyjádřit svou vůli a být vyslyšen, postavy po proměně ve zvíře ztrácejí. Zmíněn je také význam řeči a vlastních jmen při kontrole zvířat podřízených člověku. Dále je popsána výjimečnost vztahu Cypřiše a jelena, založeného na vzájemné lásce. Práce analyzuje argumentační strategie a jazykové prostředky použité ve výzvě k vegetariánství v Pýthagorově řeči, rozporuplné reakce moderních...