"We Are the Words": Reconceiving Reality in the Works of Virginia Woolf

Abstract

This thesis examines Virginia Woolf's redefinition of realism through the lens of poststructuralist theory. Through close readings of Mrs Dalloway, To the Lighthouse, and Orlando, it argues that Woolf moves beyond the nineteenth-century realist assumption of a stable, objective reality, instead presenting experience as contingent, perspectival, and mediated by perception, memory, language, and social discourse. Her narrative techniques such as shifting viewpoints, temporal fluidity, and formal experimentation foreground the instability of meaning and the inaccessibility of any single, objective truth. These concerns not only anticipate the central ideas of later poststructuralist thinkers such as Derrida, Barthes, Kristeva, Foucault, and Lyotard, but also find in their vocabulary the conceptual tools to articulate more precisely what her fiction accomplishes. While Woolf has often been appropriated primarily as a feminist writer, this study contends that such a framing, though important, is limiting: her significance extends further, revealing her as a modernist author deeply engaged with philosophical questions of truth, representation, and the multiplicity of human experience.

Tato práce zkoumá redefinici realismu Virginií Woolfovou z pohledu poststrukturalistické teorie. Na základě analýzy románů Paní Dallowayová, K majáku a Orlando práce dokazuje, že Woolfová překračuje realistické předpoklady 19. století o stabilní, objektivní realitě a místo toho představuje zkušenost jako podmíněnou, určovanou perspektivou a zprostředkovanou vnímáním, pamětí, jazykem a společenským diskurzem. Její narativní techniky, jako je měnící se úhel pohledu, časová fluidita a formální experimentování, zdůrazňují nestabilitu významu a nedostupnost jakékoli jediné objektivní pravdy. Tyto otázky nejen předjímají ústřední myšlenky pozdějších poststrukturalistických myslitelů, jako jsou Derrida, Barthes, Kristeva, Foucault a Lyotard, ale také nacházejí v jejich slovníku koncepční nástroje k přesnějšímu vyjádření toho, čeho její beletrie dosahuje. Ačkoli Woolfová byla často považována především za feministickou spisovatelku, tato práce ukazuje, že takové zařazení, ačkoli důležité, je omezující: její význam sahá dále a odhaluje ji jako modernistickou autorku klíčovou pro filozofické otázky pravdy, zobrazování a mnohostrannosti lidské zkušenosti.