Základní pilíře léčebně - terapeutických metod v době působení Jaroslava Skály

Abstract

Background: The alcohol treatment department at Apolinářská 4 was crucial for the development of addiction treatment in Czechoslovakia and continues to have an indisputable influence to this day. The Apolinar model of treatment was innovative at the time of its inception and early development. It was not a fixed idea, but rather a complex concept of complementary treatment methods, which changed in various details as a result of accumulated experience and advances in scientific knowledge. Therefore, it is appropriate to take into account not only its essence but also the dynamics of its changes. Aim: The aim is to identify and describe how treatment was carried out at Apolinar between 1948 and 1982 in the following areas: pharmacological treatment, psychotherapy, and physical activity. The aim is to describe the interconnection and main features of the individual elements of treatment. Methods: Data collection took the form of archival research. Qualitative content analysis was used. Three coding categories correspond to research questions: pharmacotherapy, psychotherapy, and physical activity in treatment. Text passages from the primary literature were coded according to these categories. The passages were sorted according to a timeline. Results: Pharmacotherapy consisted mainly of aversive and...

Východiska: Protialkoholní oddělení na adrese Apolinářská 4 bylo zásadní pro vývoj léčby závislých v Československu a dodnes má neoddiskutovatelný vliv. Apolinářský model léčby byl v době svého vzniku a raného vývoje inovativním. Nebyl neměnným tvarem, nýbrž šlo o složitý koncept doplňujících se léčebných postupů, který se vlivem nasbíraných zkušeností i pokroku ve vědeckém poznání v různých detailech měnil, a proto je vhodné vzít do úvahy vedle jeho podstaty i dynamiku jeho proměn. Cíl: Cíl výzkumu je identifikovat a popsat, jak v Apolináři probíhala mezi roky 1948 a 1982 léčba v těchto součástech: farmakologická léčba, psychoterapie a pohybové aktivity. U dílčích prvků léčby je cílem popsat jejich provázanost a hlavní znaky. Metody: Sběr dat měl formu archivního výzkumu. Byla využita kvalitativní obsahová analýza. Kategorie výzkumu odpovídají stanoveným výzkumným otázkám: farmakoterapie, psychoterapie a pohybová aktivita v léčbě. Vzhledem k nim byly textové pasáže z primární literatury kódovány. Pasáže byly tříděny vůči časové ose. Výsledky: Farmakoterapii tvořila hlavně averzivní a disulfiramová léčba. Skálův tým nejprve experimentoval s různými formáty a dávkováním pro nalezení optimální podoby terapie; na konci 50. let Skála předával kompetence vyškoleným sestrám. Postupem času kladl větší...