Motivy pro zneužívání psychoaktivních látek za účelem zvládnutí studia psychologie na vysoké škole: kvalitativní výzkum

Abstract

Background: In recent years, there has been a growing trend among university students to use psychoactive substances to enhance academic performance, concentration, and stress management. This phenomenon, known as pharmacological cognitive enhancement, remains under-researched in the Czech academic context, particularly among psychology students. Objective: The aim of this thesis was to explore the lived experience of psychology students using psychoactive substances in relation to their university studies. The research focused on the motives for use, perceived effects, awareness of risks, and ethical considerations. Methods: The research was conducted using Interpretative Phenomenological Analysis on a purposive sample of five psychology students from the Prague College of Psychosocial Studies. Data were collected through semi-structured interviews and analyzed according to IPA principles. Main Findings: Key identified motives included enhanced concentration, overcoming procrastination, anxiety relief, and achieving a state of "flow". A significant factor was the subjective perception of performance deficits and the desire to compensate for them. Participants acknowledged potential risks but often downplayed them. Peer influence and substance sharing among classmates contributed to the...

Východiska: V posledních letech je mezi vysokoškolskými studenty zaznamenáván rostoucí trend užívání psychoaktivních látek s cílem zvýšit studijní výkonnost, zlepšit soustředění, zvládat stres a dosáhnout lepších výsledků. Tento fenomén, označovaný jako farmakologická podpora kognice, je dosud v českém akademickém prostředí výzkumně málo pokryt, zejména u studentů oboru psychologie. Cíl práce: Cílem práce bylo prostřednictvím kvalitativního výzkumu porozumět zkušenostem studentů psychologie s užíváním psychoaktivních látek ve spojitosti se studiem na vysoké škole. Výzkum se zaměřil na motivy užívání, prožívání účinků, vnímaná rizika a etické aspekty tohoto chování. Použité metody: Výzkum byl realizován metodou interpretativní fenomenologické analýzy na vzorku pěti studentů psychologie z Pražské vysoké školy psychosociálních studií. Data byla sbírána formou polostrukturovaných rozhovorů a analyzována podle metodologického rámce IPA. Výsledky: Klíčovými identifikovanými motivy byly zvýšení soustředění, překonání prokrastinace, zvládání úzkosti a dosažení stavu "flow". Významným faktorem bylo subjektivní vnímání výkonového deficitu a snaha o jeho kompenzaci. Respondenti si byli vědomi rizik, ale často je bagatelizovali. Sociální prostředí a sdílení látek mezi spolužáky přispívaly k normalizaci...