Národní stát pro více národů? Vznik Zakavkazské federace, Jugoslávie a Československa v roce 1918

Abstract

This dissertation analyses and compares the cooperation and motivations of representatives of several national movements in creating the Transcaucasian Federation, Yugoslavia and Czechoslovakia. It does so at the level of (a) the geopolitical and security circumstances that accompanied them, (b) the role played by the ethnically mixed territories, (c) their inclusive ideologies, and (d) the factor of institutional continuities and discontinuities with previous entities. The present text primarily concerns a particular strategy of political elites representing small to medium-sized ethnic groups, whose populations were relatively compact and whose members numbered between approximately 2 and 6 million. For them, statehood was thus conceivable only in very opportune circumstances, but in a geopolitically unstable or hostile climate, it seemed difficult to defend on their own terms. Joining with other groups of similar size in a common state to form a stronger geopolitical unit was, especially for the relatively weaker partners in the emerging common states, a way to try to strike a balance between the ambition to realise the right to self-determination and the necessity to do so through geopolitical force. The factor of mutually ethnically mixed territories within the emerging common states...

Tato dizertační práce analyzuje a komparuje spolupráci a motivace zástupců více národních hnutí na vzniku Zakavkazské federace, Jugoslávie a Československa. Činí tak na úrovni: a) geopolitických a bezpečnostních okolností, které je provázely, b) role, jakou hrála vzájemně etnicky smíšená území, c) jejich integrační ideologie a d) faktoru institucionálních kontinuit a diskontinuit s předcházejícími entitami. Předkládaný text se primárně zabývá určitou strategií politických elit, které reprezentovaly malé až středně velké národnostní skupiny, jejichž populace byla relativně kompaktní a co do počtu jejich příslušníků se pohybovala přibližně mezi 2 až 6 miliony osob. Vlastní státnost tak pro ně byla představitelná pouze za velmi příhodných okolností, ale v geopoliticky nestabilním či nepřátelském klimatu se zdála být těžko obhajitelnou vlastními silami. Spojení s dalšími skupinami obdobné velikosti do jednoho společného státu za účelem vytvoření silnější geopolitické jednotky bylo zejména pro relativně slabší partnery ve vznikajících společných státech způsobem, jak se pokusit najít rovnováhu mezi ambicemi na realizaci práva na sebeurčení a nezbytností realizace tohoto práva prostřednictvím geopolitické síly. Motivace k vytvoření Zakavkazské federace a Jugoslávie významně ovlivnil faktor vzájemně...