Information Behavior Regarding Women's Health on Social Media

Abstract

(in English) This master's thesis explores the information behavior of individuals regarding women's health on social media, specifically within online health communities. The aim was to examine how users search for, evaluate, share, and ultimately use health-related information found in these spaces. The theoretical framework is based on Wilson's and Dervin's models of information behavior, along with Sørensen's concept of health literacy. The empirical part combines quantitative (a questionnaire survey) and qualitative (semi-structured interviews) methods. Findings showed that women's health online communities serve as an important, but infrequently used, information source, with a majority of users acting as passive lurkers who primarily read content. The main purposes for engagement were seeking specific information and gaining a better understanding of one's body; emotional support was not a primary motivation for most respondents. Participants appreciated the accessibility and personal insights these communities offer, but they were aware of the risks of misinformation and maintained a critical stance towards the content. However, they also relied on the repetition of information across communities to gauge credibility. These platforms influenced users' perspectives on what is "normal" in...

(česky) Tato diplomová práce se zabývá informačním chováním v oblasti ženského zdraví na sociálních sítích, konkrétně v online zdravotních komunitách. Cílem bylo prozkoumat, jakým způsobem zde uživatelé vyhledávají, hodnotí, sdílejí a využívají zdravotní informace. Práce je založena na teoretických modelech informačního chování Wilsona a Dervin a modelu zdravotní gramotnosti podle Sørensen et al. Praktická část se skládá z kombinace kvantitativních (dotazníkové šetření) a kvalitativních (polostrukturované rozhovory) metod. Výsledky ukázaly, že online komunity zaměřené na ženské zdraví slouží jako důležitý, i když příležitostně využívaný informační zdroj, přičemž většina uživatelů je pasivní a obsah pouze čte. Hlavním účelem bylo vyhledávání konkrétních informací a lepší porozumění vlastnímu tělu; emoční podpora nebyla pro respondenty primární. Respondenti oceňovali přístupnost a osobní zkušenosti, ale byli si vědomi rizik dezinformací a zaujímali k obsahu kritický postoj. Zároveň se však ukázalo, že při ověřování důvěryhodnosti spoléhají na opakování informací napříč komunitami. Komunity měnily pohled účastníků na to, co je v ženském zdraví "normální", a ovlivnily jejich rozhodování, kdy získávali praktické rady, které nedostali od lékařů. Práce upozorňuje na nedostatek výzkumu ohledně online...