Efekt falešných vzpomínek v češtině a faktory, které ho ovlivňují

Abstract

This thesis investigates the formation of false memories during sentence reading in Czech. Specifically, it focuses on cases where readers falsely recognize a word that was not presented in the sentence but was strongly predicted by the context, while an unpredictable yet contextually plausible word actually appeared. Such predicted words are often not fully suppressed but remain passively activated in the cognitive system. Although this phenomenon has been previously documented in English and German speakers, it has not yet been systematically examined in Czech. Building directly on the study by Haeuser & Kray (2022), which uniquely addressed the longer-term persistence of false memories, this work aims to determine whether false memories for predictable words occur in Czech readers and to pinpoint the stage at which they emerge. The research comprises two experiments, preceded by a norming phase. The first experiment employed a delayed word recognition task combined with self-paced reading to replicate prior findings. The second experiment utilized an immediate recall paradigm to investigate the temporal dynamics of false memory formation. Results indicate that readers reliably "remember"predictable but absent words even under delayed testing conditions, while immediate sentence information...

Předkládaná diplomová práce se věnuje vzniku falešných vzpomínek při čtení vět v češtině. Konkrétně pak situacím, kdy čtenář chybně rozpozná slovo, které ve větě nebylo, ale očekával jej, protože jej silně naznačoval kontext. Místo něj se však objeví neprediktabilní slovo, které je věrohodné v daném kontextu. Taková slova často nejsou plně potlačena, ale zůstávají pasivně aktivovány. Popsaný jev byl již zkoumán u mluvčích angličtiny a němčiny, ale v českém prostředí mu dosud nebyla věnována pozornost. Práce přímo vychází ze studie Haeuser & Kray (2022), která se oproti předchozím studiím věnovala dlouhodobějším efektům falešné paměti. Cílem práce bylo zjistit, zda se falešné vzpomínky na prediktabilní slova objevují i u čtenářů češtiny a v jakém okamžiku vznikají. Práce představuje sadu dvou experimentů, kterým předchází normovací fáze. V prvním experimentu byla využita úloha rozpoznání slova s cílem replikovat zjištěné poznatky. Testování probíhalo se zpožděním a byla využita metoda čtení vlastním tempem. Druhý experiment pak využívá metodu okamžitého vybavování informací z vět. Výsledky ukázaly, že si čtenáři "pamatují" prediktabilní slova, která ve větách chyběla, a to i za podmínek zpožděného testování. Experiment s okamžitým vybavováním ukázal, že falešné vzpomínky vznikají již v procesu...