The Impact of Hartz Reforms on Activity Rate of Women on the Labour Market in Germany

Abstract

This thesis evaluates the impact of the Hartz reforms on the activity rate of women in Germany. Introduced in the early 2000s in response to the long pe- riod of high unemployment in Germany, the Hartz reforms aimed to enhance labour market efficiency, increase flexibility and employment. The objective is to investigate how these reforms affected activity rate of women using two em- pirical approaches: Difference in Differences and the Synthetic Control Method. Activity rate of women in Germany is compared to that of Austria and France as control countries. The Difference in Differences analyses reveal a statisti- cally significant and positive effect of the reforms on the activity rate of women, especially when Austria is used as the control country. The Synthetic Control Methos analysis supports the effect of a treatment however the inference is lim- ited by the constrained reliability of the model due to small donor pool. The analysis further points out that while benefits in kind increase activity rates, generous direct cash transfers may have negative effects. The thesis concludes with policy recommendations to maintain sufficient financial support for moth- ers with young children while ensuring incentives to remain active in the labour market. JEL Classification J16, J21, C21, I38 Keywords...

Tato práce vyhodnocuje dopad Hartzových reforem na míru ekonomické ak- tivity žen v Německu. Hartzovy reformy, zavedené na počátku 21. století v reakci na dlouhé období vysoké nezaměstnanosti v Německu, měly za cíl zvýšit efektivitu trhu práce, flexibilitu a zaměstnanost. Cílem práce je zkoumat, jak tyto reformy ovlivnily míru ekonomické aktivity žen, a to pomocí dvou em- pirických přístupů: metody rozdílů v rozdílech (Difference in Differences) a syntetické kontrolní metody (Synthetic Control Method). Míra ekonomické aktivity žen v Německu je porovnána s mírou ekonomické aktivity žen v Rak- ousku a Francii jako kontrolních zemích. Analýza metody rozdílů v rozdílech odhaluje statisticky významný a pozitivní vliv reforem na míru ekonomické ak- tivity žen, zejména pokud je jako kontrolní země použito Rakousko. Analýza syntetické kontrolní metody potvrzuje efekt reforem, avšak závěr je omezen nízkou spolehlivostí modelu z důvodu malého počtu kontrolních zemí. Analýza dále poukazuje na to, že zatímco nepeněžní dávky zvyšují míru ekonomické ak- tivity, příliš vysoké přímé peněžní transfery mohou mít negativní vliv. Práce na konec navrhuje politická doporučení, aby byla zachována dostatečná finanční podpora pro matky s malými dětmi a zároveň se zvyšovala motivace k setrvání na trhu práce. Klasifikace JEL...