Use of multimedia learning in video game design

Abstract

The growing research base of multimedia learning and game based learning focuses on using games for educational purposes. Yet the potential of using learning principles to improve commercial game design is heavily under-researched. This thesis proposes that applying the signaling and modality principle can improve a player's game experience, motivation for completing the game and success. College students (Median age = 21, n = 82) played one of the three versions of a detective game. The control version, the highlight version with interactable objects highlighted and the voiceover version with spoken text. Results showed improvement in the player's game experience, measured by an altered version of GUESS-18, in the highlight group compared to the control group (d = 0.57, p = .04). The highlight group also showed improvement in one of the measures of game completion (d = 0.57, p = .04) and in one of the measures of success (d = 0.35, p = .05). The voiceover group showed a significant improvement in the game's usability (d = 1.12, p < .001). The results of this thesis show the potential for multimedia learning principles to improve game design.

Výzkum multimediálního učení a učení založeného na hrách se zaměřuje na používání her pro vzdělávání. Na druhou stranu používání principů multimediálního učení pro vylepšení herního designu je ve výzkumech často přehlédnuté. Tato diplomová práce navrhuje, že použití signaling a modality principu může vylepšit hráčský zážitek, motivaci pro dokončení hry a jejich úspěch. Studenti vysoké školy (Medián věku = 21, n = 82) si zahráli jednu ze tří verzí detektivní hry. Kontrolní verzi, highlight verzi, kde předměty se kterými se dá interagovat byly zvýrazněny, a voiceover verzi s namluveným textem. Výsledky experimentů ukázaly zlepšení hráčského zážitku, který byl měřený upraveným dotazníkem GUESS-18, u highlight skupiny v porovnání s kontrolní skupinou (d = 0.57, p = .04). Highlight skupina také hru spíše dohrála kompletní (d = 0.57, p = .04) a úspěšně (d = 0.35, p = .05). Voiceover skupina vnímala signifikantně lépe použitelnost hry než kontrolní skupina (d = 1.12, p < .001). Výsledky této práce ukazují potenciál použití principů multimediálního učení pro vylepšení herního designu.