Porovnání přístupu evropských zemí k regulaci hate speech na sociálních sítích

Abstract

This bachelor's thesis systematically compares approaches to the regulation of hate speech on social media in Germany, France, and the Czech Republic for the period 2018-2024. The main aim is to analyze the legal frameworks and enforcement mechanisms of each country, and to identify common challenges as well as differences. The thesis employs a comparative qualitative methodology, combining analysis of legal documents, media discourse, and secondary data. Findings confirm that, despite European harmonization via the Digital Services Act, significant differences persist stemming from historical experience, legal traditions, and cultural values. The thesis identifies eight principal shared challenges, including ambiguities in defining hate speech, technological limitations of automated moderation, and democratic deficits arising from the quasi-governmental role of technology platforms. The results indicate that effective hate speech regulation requires not only legal and technical coordination at the European level but also respect for national specificities. The original contribution of the thesis lies in revealing the links among legal frameworks, technological implementation, and media reception, thus enabling a deeper understanding of European norms and approaches to regulating hate speech in the...

Tato bakalářská práce systematicky porovnává přístupy k regulaci nenávistných projevů na sociálních sítích v Německu, Francii a České republice v období 2018-2024. Hlavním cílem je analyzovat právní rámce a implementační mechanismy jednotlivých zemí a identifikovat společné výzvy a rozdíly. Práce využívá komparativní kvalitativní metodologii kombinující analýzu právních dokumentů, mediálního diskurzu a sekundárních dat. Zjištění potvrzují, že navzdory evropské harmonizaci skrze Digital Services Act přetrvávají zásadní rozdíly vyplývající z historických zkušeností, právních tradic a kulturních hodnot. Práce identifikuje osm hlavních společných výzev, včetně nejednoznačnosti definic hate speech, technologických omezení automatizované moderace a demokratických deficitů plynoucích z quasi-státní role technologických platforem. Výstupy ukazují, že efektivní regulace hate speech vyžaduje nejen právní a technickou koordinaci na evropské úrovni, ale také respekt k národním specifikům. Originální přínos práce spočívá v rozkrytí souvislostí mezi právními rámci, technologickou implementací a mediální recepcí, což umožňuje hlubší porozumění evropským normám a přístupům k regulaci nenávistných projevů v kontextu digitální transformace.