Přehodnocení averze ke ztrátě: Zkoumání její prevalence a vlivu na rozhodování

Abstract

This bachelor's thesis focuses on the phenomenon of loss aversion, one of the central concepts in behavioral economics and decision-making psychology. The aim of the thesis is to analyze to what extent loss aversion is empirically supported and how its validity depends on context, methodology, and individual factors. The theoretical part presents classic studies supporting the existence of loss aversion, including experiments related to the endowment effect, disposition effect, and status quo bias. The critical section then examines research questioning the universality of the phenomenon and discusses alternative explanations such as decision inertia or framing effects. The thesis also provides an overview of the psychological and contextual factors that influence the strength of loss aversion and reflects on its practical implications. The application section focuses on marketing practice, where loss aversion is frequently employed to influence consumer behavior. The thesis concludes that loss aversion is a relevant but context-dependent phenomenon, and its practical applicability relies heavily on the specific decision-making environment and characteristics of the target audience.

Tato bakalářská práce se zabývá fenoménem averze ke ztrátě, který patří mezi klíčové koncepty behaviorální ekonomie a psychologie rozhodování. Cílem práce je analyzovat, do jaké míry je averze ke ztrátě empiricky doložitelná a v jakém rozsahu je její platnost závislá na kontextu, metodologii či individuálních faktorech. v teoretické části jsou představeny klasické studie, které averzi ke ztrátě podporují, včetně experimentů s efektem vlastnictví, dispozičním efektem nebo statusem quo. Následuje kritická část, která se zaměřuje na výzkumy zpochybňující univerzálnost tohoto fenoménu a rozebírá alternativní vysvětlení, jako je setrvačnost v rozhodování nebo vliv rámování. Součástí práce je rovněž přehled psychologických a kontextových faktorů ovlivňujících intenzitu averze ke ztrátě a reflexe jejího praktického významu. Pozornost je věnována i marketingové praxi, kde je averze ke ztrátě často využívána k ovlivňování spotřebitelského chování. Práce dospívá k závěru, že averze ke ztrátě představuje relevantní, avšak podmíněný jev, jehož praktická využitelnost závisí na konkrétním kontextu a charakteru cílové skupiny.