Případ Claas Relotius: mediální reflexe vybraných celostátních německých periodik

Abstract

This bachelor thesis explores the media reflection of the case of Claas Relotius, a former reporter for Der Spiegel, who was exposed by his colleague Juan Moreno as the author of serious manipulations and fabrications in his reports. The aim of the thesis is to analyze how five major national German newspapers Die Welt, Frankfurter Allgemeine Zeitung, Die Tageszeitung, Süddeutsche Zeitung and the weekly Die Zeit reported on the affair to what extent they acknowledged their own collaboration with Relotius. The methodological basis is a qualitative content analysis of selected articles, complemented by the study of archival materials and the findings of the investigative commission that Der Spiegel established immediately after the scandal was uncovered. The results show that all the media emphasized the impact of Relotius's actions on the credibility of journalism, highlighting various themes - from personal responsibility and the responsibility of Der Spiegel itself to criticism of the literary style of reportage, as well as systemic shortcomings of the profession, the pressure to evoke emotions and the role of journalism awards. Although the editorial boards openly admitted that they had also published Relotius's articles in the past, most avoided deeper self- criticism and framed the case...

Tato bakalářská práce se zabývá mediální reflexí případu Claase Relotiuse, bývalého reportéra časopisu Der Spiegel, který byl kolegou Juanem Morenem odhalen jako autor závažných manipulací a falšování ve svých reportážích. Cílem práce je analyzovat, jakým způsobem pět významných celoněmeckých deníků Die Welt, Frankfurter Allgemeine Zeitung, Die Tageszeitung, Süddeutsche Zeitung a týdeník Die Zeit informovaly o této aféře a do jaké míry zohlednily vlastní spolupráci s Relotiusem. Metodologickým základem je kvalitativní obsahová analýza vybraných článků, doplněná o studium archivních materiálů a závěrů vyšetřovací komise, kterou Spiegel zřídil bezprostředně po odhalení skandálu. Výsledky ukazují, že všechna média zdůrazňovala dopad Relotiusova jednání na důvěryhodnost žurnalistiky, přičemž vyzdvihovala různá témata - od osobní odpovědnosti a odpovědnosti samotného magazínu, přes kritiku literárního stylu reportáže, až po systémové nedostatky profese, tlak na emoce a roli novinářských ocenění. Přestože redakce otevřeně přiznaly, že Relotiusovy texty v minulosti také publikovaly, většina se vyhýbala hlubší sebekritice a rámovala kauzu především jako selhání Spiegelu či širšího mediálního systému. Práce tak dokládá, že případ Relotius mohl být pro média příležitostí k sebekritickému zamyšlení a změně,...