On the Continuity of First Millennium Gardens in Achaemenid Mesopotamia

Abstract

(EN) This thesis examines the continuity and transformation of garden culture in Mesopotamia during the first millennium BC, with particular attention regarding the Achaemenid period. Through a comparative and interdisciplinary approach, it explores how gardens have evolved from utilitarian agricultural plots into complex cultural and ideological landscapes. Drawing on a wide range of sources - cuneiform archives, Greek historical writings, visual and archaeological evidence, and lastly Zoroastrian religious writings - the study traces both the material development and symbolic meaning of gardens under the Babylonian, Assyrian, and Achaemenid rule. The research highlights how Achaemenid influence has not only preserved earlier Mesopotamian horticultural customs but has also reshaped them within a new royal/imperial and theological framework. The spread of Achaemenid paradises (paridaida) across satrapies, the integration of gardens into elite and funerary spaces, and the symbolic associations with cosmology and royal legitimacy are central points to this analysis. The study also addresses the role of irrigation, plant exchange (e.g., peaches, lemons, pistachios), and the social status of gardeners. Ultimately, the thesis attempts to argue that gardens in Achaemenid Mesopotamia served as both...

(CZ) Tato diplomová práce se zabývá kontinuitou a proměnou kultury zahradnictví ve starověké Mezopotámii během 1. tisíciletí př. n. l., se zvláštním zřetelem kladeným na období achaimenovské nadvlády. Pomocí komparativního a interdisciplinárního přístupu zkoumá, jak se zahrady vyvíjely od prakticky užívaných zemědělských ploch ke komplexním kulturním a ideologickým prostorům královských zahrad. Práce čerpá z rozsáhlého spektra pramenů - klínopisných archivů, řeckých historických textů, ikonografických a archeologických pramenů a pracuje i s vybranými zoroastriánskými náboženskými texty. Sleduje jak materiální vývoj zahrad, tak jejich symbolický význam v rámci babylónské, asyrské a achaimenovské vlády. Výzkum poukazuje na to, že achaimenovský vliv nejen uchoval předchozí mezopotámské zahradnické tradice, ale zároveň je nově interpretoval v rámci imperiální a teologické logiky. Rozšíření aspektu paradís (paridaida) v satrapiích, integrace zahrad do elitních a funerálních prostor a jejich symbolické spojení s kosmologií a legitimizací moci tvoří jádro celkové analýzy. Práce se věnuje také roli zavlažování, novým rostlinám (např. broskve, citrony, pistácie), které se dostaly do zahrad a dale šířily po celém území, a společenskému postavení zahradníků. Závěrem je argumentováno, že zahrady v...