Sovětizace Ukrajiny v letech 1920-1923.

Abstract

The aim of this thesis is to analyze the process of the Sovietization of Ukraine in the years 1920-1923. On the political and ideological level, it focuses on party debates concerning the constitutional status of Soviet Ukraine and the strategy the Bolsheviks employed to integrate it into the emerging Soviet state. Sovietization is analyzed primarily as a political-discursive process in which Bolshevik rhetoric, in the form of party resolutions and debates, shaped the constitutional conception of the Ukrainian SSR. The thesis is based on the principles of political discourse analysis, which conceptualizes discussion as a semantic field where meanings are constructed, contested, and redefined. One of the main points of departure is the analysis of resolutions, which makes it possible to identify key political resolutions as tools of integration and normative delineation of the interpretation of Soviet statehood. Resolutions are not viewed merely as administrative acts but as dynamic elements of political discourse that reflect changes in Bolshevik strategy. The Sovietization of Ukraine was not a linear process, but rather an ambivalent and internally contradictory one, within which conflicting ideological and power-based approaches clashed. Although the Bolshevik leadership in Moscow and Kharkiv shared a...

Cílem diplomové práce je analyzovat proces sovětizace Ukrajiny v letech 1920-1923. V politicko-ideologické rovině se zaměřuje na stranické diskuse o státoprávním postavení sovětské Ukrajiny a strategii, kterou bolševici zvolili k její integraci do vznikajícího sovětského státu. Sovětizace je analyzována primárně jako politicko-diskurzivní proces, v němž bolševická rétorika ve formě stranických rezolucí a debat formovala státoprávní pojetí Ukrajinské SSR. Práce vychází z principů politické diskurzivní analýzy, která chápe diskuse jako sémantické pole, v němž se významy formují, zpochybňují a redefinují. Jedním z hlavních východisek je analýza rezolucí, která umožňuje identifikovat klíčové politické rezoluce jako nástroj integrace a normativního vymezování výkladu sovětské státnosti. Rezoluce nejsou chápány pouze jako administrativní akty, ale jako dynamické prvky politického diskurzu, které reflektují proměny bolševické strategie. Sovětizace Ukrajiny nebyla lineárním, ale ambivalentním a vnitřně rozporuplným procesem, v jehož rámci se střetávaly rozdílné ideové i mocenské přístupy. Ačkoli bolševické vedení v Moskvě a Charkově sdílelo cílovou představu jednotného sovětského státu, vycházelo přitom z odlišného kontextu a operovalo za různých podmínek. Během občanské války byla federace vnímána jako dočasné a...