Větrníky na obzoru - Antropologický výzkum ohledně výstavby větrných elektráren v Krušnohoří
Wind Turbines on the Horizon - Anthropological research on the dispute over the construction of wind power plants in the Erzgebirge
diplomová práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/202217Identifikátory
SIS: 259711
Kolekce
- Kvalifikační práce [7323]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Zandlová, Markéta
Fakulta / součást
Fakulta humanitních studií
Obor
Sociální a kulturní ekologie
Katedra / ústav / klinika
Program Sociální a kulturní ekologie
Datum obhajoby
3. 9. 2025
Nakladatel
Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studiíJazyk
Čeština
Známka
Velmi dobře
Klíčová slova (česky)
větrná energie, obnovitelné zdroje energie, antropologie infrastruktur, antropologie odporu, zelená transformace, historie pohraničí v Krušných horáchKlíčová slova (anglicky)
Wind energy development, renewable resources, antropology of infrastructures, antropology of resistance, history of the ErzgebirgeTato diplomová práce se zabývá odporem vůči plánované výstavbě větrných elektráren v jedné krušnohorské obci a zkoumá, jak se postoje místních obyvatel k tomuto projektu vyvíjely v čase. Výzkum je založen na kvalitativní metodologii, která kombinuje etnografii, polostrukturované rozhovory, analýzu dokumentů a mediální diskurs. Práce zasazuje případ do širšího rámce environmentální antropologie, antropologie infrastruktury a politické ekologie. Tato práce se snaží přispět k porozumění lokálních dopadu centralizovaně řízené zelené transformace a rozšiřuje tak dosavadní znalosti od výzkum post-socialistického, industriálně a ekonomicky zatíženého regionu ve střední Evropě. Práce se snaží podtrhnout potřebu spravedlivějšího a demokratičtější přechodu k obnovitelným zdrojům, který reflektuje místní komunity a přihlíží k historickému a kulturnímu kontextu.
This thesis explores the local resistance to a planned wind farm project in a municipality in the Ore Mountains (Krušné hory) and examines how residents' attitudes toward the project evolved over time. The research is based on a qualitative methodology combining ethnographic fieldwork, semi-structured interviews, document analysis, and media discourse analysis. The case is framed within the broader context of environmental anthropology, infrastructure studies, and political ecology. This study seeks to contribute to the understanding of the local impacts of centrally governed green transitions and expands current knowledge by focusing on a post-socialist, industrially and economically burdened region in Central Europe. It emphasize the need for a more just and democratic shift toward renewable energy-one that takes into account local communities and respects historical and cultural specificities.
