A Cognitive Perspective on Moral Judgement

Abstract

This thesis investigates moral judgment and dishonest behavior through four empirical studies, each focusing on distinct aspects of ethical decision-making. The research explores the flexibility of moral intuitions, the gap between hypothetical and real-world ethical behavior, the psychological costs of corruption, and the relative impact of punishment size and probability on bribe-taking. The first study employs choice blindness paradigm in moral scenarios to challenge the Social Intuitionist Model by showing that moral intuitions can be influenced by reasoning with relative ease. The second study highlights discrepancies between hypothetical and real moral actions, revealing how situational context affects (un)ethical choices. The third study introduces a new experimental paradigm for studying corruption, emphasizing the psychological costs of norm violations in bribe-taking. The fourth study investigates, using the new paradigm, how punishment size and probability deter corrupt behavior, with findings that highlight the interplay of external sanctions and internal moral norms. All studies employ open science practices, including preregistration and public sharing of data and materials to enhance the credibility and reproducibility of findings. Additionally, the thesis highlights some key...

Tato disertační práce zkoumá morální soudy a nečestné chování prostřednictvím čtyř empirických studií, z nichž každá se zaměřuje na odlišné aspekty etického rozhodování. Studie zkoumají flexibilitu morálních intuic, rozdíl mezi hypotetickým a reálným etickým chováním, psychologické náklady korupce a relativní vliv velikosti a pravděpodobnosti trestu na přijímání úplatků. První studie využívá fenomén slepoty k volbě v morálních scénářích ke zpochybnění sociálně- intuicionistického modelu morálního hodnocení tím, že ukazuje, že morální intuice mohou být relativně snadno ovlivněny rozumovým uvažováním. Druhá studie zdůrazňuje nesoulad mezi hypotetickými a reálnými morálními činy a ukazuje, jak situační kontext ovlivňuje (ne)etické volby. Třetí studie představuje nové experimentální paradigma pro zkoumání korupce, se zaměřením na psychologické náklady porušování norem při přijímání úplatků. Čtvrtá studie s využitím tohoto paradigmatu zkoumá, jak velikost a pravděpodobnost trestu odrazují od korupčního chování, a zdůrazňuje propojení mezi vnějšími sankcemi a vnitřními morálními normami. Všechny studie využívají postupy otevřené vědy, včetně předregistrace a veřejného sdílení dat a materiálů, aby se zvýšila důvěryhodnost a reprodukovatelnost výsledků. Disertace navíc poukazuje na některé klíčové...