K mezím podzákonné normotvorby

Abstract

Considering the Limits of Implementing Legislation Abstract: This thesis examines the relationship between statutes and implementing legislation, with a particular focus on government and ministerial regulations. The central question of the thesis is to what extent an implementing legislation may specify rights and obligations contained in a statute without violating the statutory reservation. The thesis first explores how this question was approached by Czechoslovak legal doctrine in the interwar period, with special emphasis on the contributions of foreign legal theorists to the debate. It then considers how the boundaries of implementing legislation are understood in contemporary legal theory. The second chapter analyses how the Czech Constitutional Court defines the permissible limits of implementing legislation. In its reasoning, the Court distinguishes between the general statutory reservation and the so-called special statutory reservation. However, a comparison of individual cases reveals that the Court`s approach lacks conceptual consistency. The third chapter compares the Czech development with the German legal doctrine and the jurisprudence of the Federal Constitutional Court. Through selected cases, it demonstrates how the Federal Constitutional Court applies the criterion of substantiality....

K mezím podzákonné normotvorby Abstrakt: Předkládaná diplomová práce se zabývá vztahem mezi zákonem a podzákonnou normotvorbou se zaměřením na vládní nařízení a vyhlášky ministerstev. Ústřední otázkou práce je, do jaké míry může prováděcí právní předpis konkretizovat práva a povinnosti obsažené v zákoně, aniž by tím byla porušena výhrada zákona. Práce nejprve sleduje, jak k této otázce přistupuje meziválečná československá právní doktrína. Zvláštní důraz přitom klade na příspěvky zahraničních právních teoretiků k této debatě. Následně je zkoumáno, jak se tato debata o mezích podzákonné normotvorby promítá do současné právní teorie. Ve druhé kapitole předkládaná práce analyzuje, jaké meze podzákonné normotvorbě vytyčuje Ústavní soud. Ten v odůvodnění nálezů, které se zabývají nastoleným problémem, rozlišuje mezi obecnou a tzv. zvláštní výhradou zákona. Při porovnání jednotlivých případů se však rozhodovací praxe Ústavního soudu jeví jako nekoncepční. Ve třetí kapitole je český vývoj konfrontován s německou právní doktrínou a judikaturou Spolkového Ústavního soudu. V této kapitole je na výběru případů ukázáno, jak Spolkový Ústavní soud pracuje s kritériem podstatnosti. Vzhledem k absenci jednotného výkladu v české rozhodovací praxi je v poslední kapitole výhrada zákona systematizována. Předkládaná...