Ověření teorie druhořadých voleb na švédských volbách do Evropského parlamentu

Abstract

Tato bakalářská práce se zaměřuje na ověření teorie voleb druhého řádu Karlaheinze Reifa a Hermanna Schmitta (1980) na švédských volbách do Evropského parlamentu mezi lety 1994 a 2024. Práce zkoumá, zda se v těchto volbách projevují charakteristické rysy voleb druhého řádu, jako je nižší volební účast, horší výsledky vládních a velkých stran, lepší pozice malých stran a vyšší podíl neplatných hlasovacích lístků. K zodpovězení této otázky byla použita kvantitativní analýza volebních výsledků švédských parlamentních voleb a voleb do Evropského parlamentu v letech 1994 až 2024. Tato analýza byla doplněna o věcnou analýzu volebních programů osmi největších švédských politických stran pro evropské volby v letech 2019 a 2024, zaměřenou na podíl evropských a národních témat, a také o analýzu dat z průzkumů veřejného mínění o EU. Výsledky práce potvrdily výrazně nižší volební účast ve volbách do Evropského parlamentu, u vládních stran průměrnou ztrátu hlasů, stejně tak u velkých stran. Hypotéza o vyšším procentu neplatných hlasů se plně nepotvrdila. Nicméně síla těchto efektů se v průběhu času snižuje a v posledních obdobích byla podpora teorie méně jednoznačná, což naznačuje možný posun ve vnímání evropských voleb švédskými voliči. Analýza programů k volbám do Evropského parlamentu odhalila nárůst...

This bachelor thesis focuses on testing Karlaheinz Reif and Hermann Schmitt's (1980) theory of second-order elections in the Swedish European Parliament elections between 1994 and 2024. The thesis investigates whether these elections exhibit the characteristics of second- order elections, such as lower turnout, lower performance of the governing and large parties, better position of small parties and a higher proportion of invalid ballots. To answer this question, a quantitative analysis of the electoral results of the Swedish parliamentary and European elections between 1994 and 2024 was used, complemented by a substantive analysis of the electoral manifestos of the eight largest Swedish political parties for the 2019 and 2024 European elections, focusing on the share of European and national issues, as well as an analysis of polling data on the EU. The results of the work confirmed a significantly lower turnout in the European elections, an average loss of votes for the government parties, as well as for the major parties. The hypothesis of a higher percentage of invalid votes was not fully confirmed. However, the strength of these effects has been decreasing over time and support for the theory has been less clear in recent periods, suggesting a possible shift in Swedish voters' perception of...