Vývoj vztahů Uzbekistánu a Tádžikistánu s Afghánistánem po návratu Tálibánu

Abstract

Diplomová práce se zabývá vývojem vztahů Uzbekistánu a Tádžikistánu s Afghánistánem po návratu hnutí Tálibán k moci v roce 2021. Cílem práce je analyzovat, jakým způsobem oba středoasijské státy reagovaly na novou politickou situaci a jak se proměnily jejich politické, ekonomické, bezpečnostní a humanitární vazby s Afghánistánem. Teoretická část shrnuje vybrané přístupy mezinárodních vztahů, které poskytují obecný kontext pro následnou analýzu vztahů Uzbekistánu a Tádžikistánu s afghánským státem po změně režimu. Analytická část je rozdělena do dvou případových studií, které jsou následně za pomocí teorie podrobeny komparativní analýze. První studie se věnuje uzbecko-afghánským vztahům a druhá se zaměřuje na vztahy mezi Tádžikistánem a Afghánistánem. Výsledná zjištění vycházejí z kvalitativní analýzy odborné literatury, zpráv mezinárodních organizací, think-tanků a zpravodajských serverů. Práce ověřuje pět hypotéz zaměřených na strategické priority a bezpečnostní vnímání obou analyzovaných států. Výsledky ukazují, že Uzbekistán zvolil pragmatickou a flexibilní zahraničněpolitickou strategii orientovanou na stabilizaci regionu prostřednictvím kontaktů s Tálibánem, zatímco Tádžikistán uplatnil více konfrontační přístup a pokračoval v sekuritizaci nového afghánského režimu. Práce přispívá k hlubšímu...

The thesis explores the development of Uzbekistan's and Tajikistan's relations with Afghanistan following the return of the Taliban movement to power in 2021. Its aim is to analyse how both Central Asian states responded to the new political situation and how their political, economic, security, and humanitarian relations with Afghanistan evolved. The theoretical part summarizes selected approaches within international relations theory that provide a general framework for the subsequent analysis of the relations between Uzbekistan, Tajikistan, and Afghanistan after the regime change. The analytical part is divided into two case studies, which are subsequently subjected to a comparative analysis based on the theoretical framework. The first case study examines Uzbek-Afghan relations, while the second focuses on Tajik-Afghan relations. The findings are based on a qualitative analysis of academic literature, reports by international organizations, think tank outputs, and news sources. The thesis tests five hypotheses concerning the strategic priorities and security perceptions of the two analysed states. The results indicate that Uzbekistan adopted a pragmatic and flexible foreign policy strategy aimed at stabilizing the region through engagement with the Taliban, whereas Tajikistan pursued a more...