Protirežimní provokace první poloviny 50. let - komparace případů "Babice" a "Slepička"

Abstract

Tato bakalářská práce se zabývá komparací dvou protirežimních událostí první poloviny 50. let v Československu: babického případu a případu Františka Slepičky. Oba případy se odehrály v regionech, které byly vůči komunistickému režimu výrazně nepoddajné. Autor se zaměřuje na osobnosti hlavních aktérů, kontext jejich působení, stav protikomunistického odboje a postup bezpečnostních složek. Práce porovnává nejen shodné rysy obou případů, ale věnuje pozornost i rozdílům v působení obou ústředních osobností. Významnou částí práce je studium primárních pramenů, zejména archivních dokumentů bezpečnostních složek, což umožňuje doplnit poznání zejména o málo probádaný případ Františka Slepičky. Cílem práce je poukázat, nakolik byly tyto události spontánními projevy odporu a nakolik mohly být ovlivněny režimní strategií řízeného vyvolávání krizových situací v problematických regionech.

This bachelor's thesis compares two anti-regime events from the first half of the 1950s in Czechoslovakia: the Babice case and the case of František Slepička. Both cases occurred in regions that showed significant resistance to the communist regime. The author focuses on the personalities of the main actors, the context of their activities, the state of the anti-communist resistance, and the operations of the security forces. The thesis not only compares the common features of both cases but also pays attention to the differences in the activities of the two central figures. A significant part of the thesis is devoted to the study of primary sources, especially archival documents from the security forces, which helps to expand the understanding of the little-explored case of František Slepička. The aim of the thesis is to show to what extent these events were spontaneous acts of resistance and to what extent they may have been influenced by the regime's strategy of orchestrating crises in problematic regions.