Hmotná kultura obyvatel Prahy ve druhé polovině 17. až první polovině 18. století (zpracování keramického materiálu z vybraných odpadních jímek s přihlédnutím k odlišnému sociálnímu prostředí jejich uživatelů)

Abstract

The thesis deals with Modern period ceramic material obtained during archaeological excavations of cesspits in Prague. The author works with predefined terminology and utilises ceramic groups (unglazed reduction-fired pottery, unglazed oxidation-fired pottery, glazed pottery, stoneware, faience/majolica, porcelain, whiteware) in an effort to shed light on a ceramic assortment of kitchenware and tableware from the second half of the 17th to the first half of the 18th century, i.e. ware that has thus far received scant research attention. The effort to capture the broadest possible spectrum of period society led to the selection of features hypothetically belonging to three socially distinct groups of residents of Modern period Prague. In the first phase, the cesspit from the grounds of Prague Castle (CASTLE) and the cesspit from the Theatine monastery in the Lesser Town (MONASTERY) were therefore fully investigated. In the end, three features dating to the studied period and located in the Old Town and New Town of Prague were selected to represent the urban environment (CITY). The aim of this selection was to verify whether the individual environments differ from one another based on the vessels used, or conversely, whether the ceramic assortment changes according to the Prague location at which the users...

Práce se zabývá keramickým materiálem z období novověku získaným během archeologických výzkumů odpadních jímek v rámci města Prahy. S předem definovanou terminologií a s využitím keramických skupin (režná redukčně pálená hrnčina, režná oxidačně pálená hrnčina, glazovaná hrnčina, kamenina, fajáns/majolika, porcelán, bělnina) se autorka snaží přiblížit dosud málo zkoumaný keramický sortiment kuchyňského a stolního nádobí z období 2. poloviny 17. až 1. poloviny 18. století. Snaha postihnout co nejširší spektrum tehdejší společnosti vedla k výběru objektů hypoteticky náležejících třem sociálně odlišným skupinám obyvatel novověké Prahy. V první fázi byla proto kompletně zkoumána jímka z prostoru Pražského hradu (HRAD) a jímka z kláštera theatinů na Malé Straně (KLÁŠTER). Pro vlastní prostředí města (MĚSTO) bylo nakonec přistoupeno k výběru tří objektů spadajících do sledovaného období a nacházejících se na území Starého a Nového Města. Cílem tohoto výběru bylo ověřit, zda se na základě užívaného nádobí jednotlivá prostředí od sebe liší, nebo naopak, zda se proměňuje keramický sortiment podle toho, v jakém místě Prahy jeho uživatelé žili. Výsledkem práce je tedy zpracování stolní a kuchyňské keramiky z celkem pěti novověkých jímek, pokus o charakteristiku distribuční sítě a jejích proměn v závislosti na lokalitě,...