Socio-epidemiologická analýza zdravotně rizikového chování mládeže v Česku (na základě dat HBSC)

Abstract

Tato diplomová práce se zaměřuje na socio-epidemiologickou analýzu zdravotně rizikového chování adolescentů v Česku s využitím dat z mezinárodní studie Health Behaviour in School-aged Children (HBSC) z roku 2022. Pomocí binární logistické regrese byly analyzovány čtyři samostatné modely dle závislých proměnných: kouření cigaret, užívání elektronických cigaret, konzumace alkoholu a pocit opilosti. Analýza zahrnovala žáky ve věku 10 až 16 let, rozdělené do tří věkových kategorií (10-12 let, 13-14 let, 15-16 let), a výsledky byly prezentovány zvlášť pro chlapce a dívky. Výsledky ukázaly, že věk byl nejsilnějším a nejstabilnějším prediktorem napříč všemi formami rizikového chování, zejména u dívek. Psychosociální faktory jako častý pocit smutku nebo účast na šikaně se rovněž ukázaly jako významné, přičemž u chlapců měla větší váhu šikana, zatímco u dívek dominoval emoční prožitek. Nízká míra rodinné podpory se opakovaně prokázala jako klíčový rizikový faktor ve všech čtyřech modelech. Ochranným faktorem se naopak ukázala sociální izolace, která snižovala pravděpodobnost zapojení do rizikového chování. Finální modely potvrdily robustnost většiny zjištěných vztahů, i když u některých proměnných došlo ke snížení efektu po zahrnutí ostatních faktorů. Klíčová slova: HBSC, zdravotně-rizikové chování,...

This thesis focuses on a socio-epidemiological analysis of health risk behaviour of adolescents in Czechia using data from the international Health Behaviour in School-aged Children (HBSC) study from 2022. Four separate models were analysed using binary logistic regression according to the dependent variables: cigarette smoking, e-cigarette use, alcohol consumption and drunkenness. The analysis included students aged 10 to 16 years, divided into three age categories (10-12, 13-14, 15-16 years), and results were presented separately for boys and girls. The results showed that age was the strongest and most stable predictor across all forms of risk behaviour, particularly for girls. Psychosocial factors, such as frequent feelings of sadness or involvement in bullying, also proved significant, with bullying being more important for boys, while emotional experience dominated for girls. Low levels of family support repeatedly emerged as a key risk factor in all four models. Conversely, social isolation appeared to be a protective factor, reducing the likelihood of engaging in risky behaviours. The final models confirmed the robustness of most of the relationships found, although for some variables the effect was reduced when other factors were included. Keywords: HBSC, health risk behaviour,...