Motivace k rodičovství u žen po onkologickém onemocnění
Motivation for parenthood in women after cancer
bakalářská práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/201652Identifikátory
SIS: 272411
Kolekce
- Kvalifikační práce [24999]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Zábrodská, Kateřina
Fakulta / součást
Filozofická fakulta
Obor
Psychologie
Katedra / ústav / klinika
Katedra psychologie
Datum obhajoby
17. 6. 2025
Nakladatel
Univerzita Karlova, Filozofická fakultaJazyk
Čeština
Známka
Velmi dobře
Klíčová slova (česky)
motivace|rodičovství|rakovinaKlíčová slova (anglicky)
motivation|parenthood|cancerBakalářská práce se zabývá tématem motivace k rodičovství, a to se zaměřením na ženy po onkologickém onemocnění. Hlavním cílem práce bylo porovnat motivaci k rodičovství u žen po onkologickém onemocnění s motivací žen bez této životní zkušenosti. První část práce představuje literární přehled. V rámci něj se nejprve autorka zabývá motivačními procesy doprovázejícími volbu stát se rodičem v běžné populaci. Dále se práce zaměřuje na specifika rodičovství po onkologickém onemocnění, zejména na možnosti zachování plodnosti. Poslední kapitola přehledové části se věnuje aspektům zvažování rodičovství po onkologickém onemocnění. Empirická část popisuje vlastní realizovaný kvantitativní výzkum na vzorku 112 žen (49 po onkologickém onemocnění, 63 kontrolní skupina) s využitím dotazníku (škály Motivace k početí dítěte). Výzkum ukázal vyšší počet potomků u žen po onemocnění, zároveň ovšem nebyl nalezen rozdíl v celkovém počtu vytoužených dětí. V rozporu s výzkumnými předpoklady kontrolní skupina vykazovala vyšší negativní motivaci ohledně fyzického dopadu mateřství. Četnost využití metod zachování plodnosti byla ve skupině žen po onkologickém onemocnění nízká, vyšší u mladších žen a žen s méně dětmi před diagnózou. Výsledky naznačují, že touha po mateřství u žen po onkologickém onemocnění zůstává významná,...
This bachelor's thesis explores the topic of motivation for parenthood, with a specific focus on women after experiencing cancer. The main objective of the thesis was to compare the motivation for parenthood between women who have undergone cancer treatment and women without such life experience. The first part of the thesis presents a literature review. It first examines the decision-making process regarding parenthood in the general population. It then focuses on the specific aspects of parenthood after cancer, particularly fertility preservation options. The final chapter of the review section addresses the aspects of considering parenthood after a cancer diagnosis. The empirical part describes a quantitative study conducted on a sample of 112 women (49 cancer survivors, 63 in a control group) using a questionnaire (Childbearing Motivation Scale) and statistical data analysis. The study found a higher number of children among the cancer group and an increase in the number of children with age. No difference was found in the desired number of children. Interestingly, the control group showed higher negative motivation concerning the physical impact of motherhood. The use of fertility preservation methods was low, more common among younger women and those with fewer children prior to diagnosis....
