Ašští luteráni v 18. století

Abstract

This bachelor's thesis deals with the specific status of the Aš region in the second half of the 18th century, focusing on the religious and legal autonomy of the noble family Zedtwitz. The territory of Aš, which had maintained the status of imperial immediacy for centuries, represented an exception within the Czech lands, as Lutheranism was legally practiced here even after the re-Catholicization measures following 1620. The thesis examines how this exceptional status came into conflict with the centralizing tendencies of the Habsburg monarchy during the reign of Maria Theresa. The aim is to analyze the legal and ideological means by which the Zedtwitz family sought to defend the sovereignty of their domain and the role religion played in this process. The text is divided into a theoretical part, which introduces the historical context and the development of the religious question in Aš, and a practical part focusing on two specific contemporary cases the dispute between the school rector Trögel and the theological candidate Putz. Both cases illustrate the complexity of the relationship between Aš autonomy and Habsburg authority. The thesis is based on archival research and contributes to the existing scholarship on the religious and legal history of the Aš region.

Tato bakalářská práce se zabývá specifickým postavením ašského regionu ve druhé polovině 18. století v kontextu náboženské a právní autonomie šlechtického rodu Zedtwitzů. Území Ašska, které si po staletí udržovalo status říšské bezprostřednosti, představovalo výjimku v rámci českých zemí, jelikož zde bylo legálně praktikováno luteránství i po rekatolizačních opatřeních po roce 1620. Práce sleduje, jak se tento výjimečný status střetl s centralizačními tendencemi habsburské monarchie za vlády Marie Terezie. Cílem práce je analyzovat, jakými právními a ideologickými prostředky se Zedtwitzové snažili hájit suverenitu svého panství a jakou roli v tomto procesu sehrálo náboženství. Text je rozdělen do teoretické části, která přibližuje historický kontext a vývoj náboženské otázky na Ašsku a části praktické, jež se zaměřuje na dva konkrétní dobové případy: spor školního rektora Trögela a spor teologického kandidáta Putze. Oba případy ilustrují složitost vztahů mezi ašskou autonomií a habsburskou mocí. Práce vychází z archivního výzkumu a přispívá k dosavadnímu bádání o náboženských a právních dějinách ašského regionu.