The Helpless Spectator: Cat's Cradle, Slaughterhouse-Five and the Modern Age of Tragedy

Abstract

Jaký smysl lze nalézt ve chvílích, kdy se tragédie jeví jako nevyhnutelná? V období po druhé světové válce, během nejistoty studené války, jen málokterý autor čelil existenciální nejistotě s jedinečnou kombinaci humoru a zoufalství jako Kurt Vonnegut. Jeho romány nabízely nový pohled na tragédie, které je utvářely. I nadále však rezonují u současných čtenářů. Tato bakalářská práce se věnuje způsobům, kterými Kurt Vonnegut Jr. vytváří dojem citové odloučenosti ve svých románech Jatka č. 5 a Kolébka. Zabývá se jak využitím metaliterárních strukturních prostředků, jako je fragmentace, využití narativní strategie, specifické pozice protagonisty ve vztahu k autorovi a vypravěči, a využitím humoru a abjekce, tak i využitím motivů a symbolů. Následně ukazuje, jak může moderní publikum reagovat na romány jinak než to původní, díky své nové perspektivě utvářené světovým vnímáním tragédií prostřednictvím žurnalistických médií, s přihlédnutím ke vzorcům chování jako slábnutí soucitu a desensibilace. Shledává, že Vonnegutova perspektiva je nejen nadále relevantní, ale představuje pro moderní publikum nový rozměr vnímání.

What meaning can be found when tragedy feels inevitable? In the aftermath of World War II, with the impending threat of the Cold War, few authors confronted the existential uncertainty with the unique blend of humour and despair of Kurt Vonnegut Jr. His novels presented a new perspective shaped by the tragedies of their time but continue to resonate with modern audiences. This bachelor's thesis examines the methods through which Vonnegut constructs the sense of emotional detachment in his novels Slaughterhouse-Five and Cat's Cradle. It examines the use of metaliterary and structural means such as fragmentation, narrative strategy, specific use of narrator and protagonist in relation to author and the use of humor and abjection, as well as the use of themes and symbols. It then showcases how a modern audience may interact with the novel differently from the previous one due to their new perspective because of global perception of tragedy through journalistic media, considering patterns of compassion fade and desensitisation. It finds that Vonnegut's perspective has not only remained relevant but has gained a new kind of importance to a modern audience.