Integrating Chaos: Spirit Possession and Anti-structure

Abstract

This thesis investigates the interpretive potential and limitations of the concept of anti-structure for understanding spirit possession, focusing on its emergence at the symbolic margins of the social and cosmological order. Drawing on ethnographic case studies from Sinhalese exorcism rituals and Tibetan spirit mediumship, it analyzes two poles of the possession spectrum: demonic possession, viewed as a negative, transitory rupture, and mediumship, conceived as a sustained, socially valued form of divine embodiment. The Sinhalese case, examined through Bruce Kapferer's theory of ritual aesthetics and transformation, reveals how temporary disorder is ritually reintegrated through comic, sensory, and symbolic means. In contrast, the Tibetan case centers on mediums who cyclically embody territorial deities, serving as stable ritual agents within local cosmologies. Challenging reductionist interpretations that frame possession as psychological protest or symbolic resistance, the thesis combines the anti-structural framework with Birgit Meyer's concept of sensational forms-embodied, material, and sensory media through which the transcendental becomes experientially real. This synthesis offers a model in which spirit possession is not merely a transformation of the self, but an embodied and powerful...

Tato práce zkoumá potenciální přínosy i limity koncepce antistruktury v rámci analýzy fenoménu posedlosti. Pozornost věnuje především tomu, jak se posedlost projevuje na symbolických hranicích sociálního a kosmologického řádu. Na základě etnografických případových studií sinhálského exorcismu a tibetských médií lokálních božstev analyzuje dva protikladné póly spektra posedlosti: posedlost démony (negativní, přechodnou transgresi řádu) a posedlost božstvy (dlouhodobou, společensky ceněnou formu ztělesnění božstev). Kazuistika sinhálského exorcismu, interpretovaná v práci skrze koncepci Bruce Kapferera, ukazuje posedlost jako formu rituální reintegrace po přechodné démonické transgresi. Kazuistika tibetských médií se oproti tomu zaměřuje na formu posedlosti, která cyklicky ztělesňuje teritoriální božstva, jež skrze média fungují jako stabilní rituální aktéři v rámci lokálních kosmologií. Práce se vymezuje vůči reduktivním výkladům posedlosti jako psychologického protestu či symbolického odporu a propojuje teorii antistruktury s konceptem sensational forms Birgit Meyer - tedy vtělených, materiálních a smyslově zprostředkovaných médií, skrze něž se transcendentní stává vnímatelným. Tento syntetický přístup nabízí model, v němž posedlost nepředstavuje pouze transformaci, ale také vtělenou a účinnou...