Václav Havel, Václav Klaus a zahraniční politika

Abstract

This work focuses on the foreign policy orientation of two prominent Czech politicians, Vaclav Havel and Vaclav Klaus, and their exposure to the political scene. Vaclav Havel was president of Czechoslovakia from 1989 to 1992, and was elected the first president of the independent Czech Republic in 1993. During communism, he advocated respect for human rights and was one of the most prominent critics of the regime. He was at the root of the Charter 77 initiative, the Committee to Defend the Unjustly Prosecuted, and in November 1989 became a leading spokesman for the Civic Forum movement. He led the negotiations on the transition to democracy. He devoted his political life to defending freedom and democracy. Václav Klaus served as chairman of the Civic Forum in 1990, and after its demise he pushed for the establishment of the Civic Democratic Party. He also served as Federal Minister of Finance, Prime Minister and Speaker of the House of Commons. He first assumed the presidency in 2003 and held the post for two five-year terms. He has dedicated his political career to building a market economy, transforming the country economically, and advocating national sovereignty. Although these personalities have differed significantly in terms of ideas since the beginning of their political operation, their...

Tato práce se zaměřuje na zahraničněpolitickou orientaci dvou významných českých politiků Václava Havla a Václava Klause a jejich působení na politické scéně. Václav Havel byl prezidentem Československa v letech 1989 až 1992, roku 1993 byl zvolen prvním prezidentem samostatné České republiky. V dobách komunismu prosazoval dodržování lidských práv a patřil k nejvýraznějším kritikům režimu. Stál u zrodu iniciativy Charta 77, Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných a v listopadu 1989 se stal předním mluvčím hnutí Občanské fórum. V jeho čele vedl vyjednávání o přechodu k demokracii. Svůj politický život zasvětil obraně svobody a demokracii. Václav Klaus působil v roce 1990 jako předseda Občanského fóra, a po jeho zániku se zasadil o vznik Občanské demokratické strany. Zastával také funkci federálního ministra financí, předsedy vlády a předsedy poslanecké sněmovny. V roce 2003 se poprvé ujal prezidentského úřadu a tuto funkci vykonával ve dvou pětiletých obdobích. Svou politickou dráhu zasvětil budování tržního hospodářství, ekonomické transformaci země a obhajobě národní suverenity. Přestože se tyto osobnosti od počátku svého politického působení výrazně lišili v ideových postojích, jejich vliv na vývoj domácí i zahraniční politiky je nepopiratelný. Srovnání postoje obou politiků bude proveden pomocí...