Pluralia tantum ve španělštině a v češtině

Abstract

This bachelor's thesis deals with plural nouns (pluralia tantum) in Spanish and Czech, especially their occurrence in comparable contexts. The topic is interesting because of the frequent ambiguity in English, the differences in plural formation, and the fact that some pluralia tantum exist in both languages but others do not. These differences can cause difficulties in teaching, translation and linguistic analysis. This thesis aims to compare the most common pluralia tantum in both languages and to see how many of them have a direct counterpart. The theoretical part is devoted to the grammatical phenomenon of pluralia tantum, the formation of plurals and their specifics in Czech and Spanish. The practical part uses corpus analysis, dictionaries (e.g. Lingea, RAE) and other tools to determine the meaning, frequency and translation of selected words. The results show that the greatest agreement exists for specific terms, especially in the area of Tools and equipment. In contrast, there is less agreement for abstract, cultural or agency terms. The findings may be useful in translation, foreign language teaching (whether Czech or Spanish) or in the development of teaching materials. In the future, it would be advisable to extend the research to other corpora and languages, thus providing a more...

Tato bakalářská práce se zabývá pomnožnými substantivy (pluralia tantum) ve španělštině a češtině, zejména jejich výskytem ve srovnatelných kontextech. Téma je zajímavé kvůli časté nejednoznačnosti v češtině, rozdílům v tvorbě plurálu i tomu, že některá pluralia tantum existují v obou jazycích, ale jiná nikoli. Tyto rozdíly mohou působit potíže při výuce, překladu i jazykové analýze. Cílem práce je porovnat nejčastější pluralia tantum v obou jazycích a zjistit, jak velká část z nich má přímý protějšek. Teoretická část se věnuje gramatickému jevu pluralia tantum, tvorbě plurálu a jeho specifikům v češtině a španělštině. Praktická část využívá korpusovou analýzu, slovníky (např. Lingea, RAE) a další nástroje k určení významu, frekvence a překladu vybraných slov. Z výsledků vyplývá, že největší shoda existuje u konkrétních pojmů, zejména v oblasti nástrojů a zařízení. Naopak u abstraktních, kulturních či dějových výrazů je shoda menší. Zjištěné poznatky mohou být užitečné v překladatelství, výuce cizích jazyků nebo při tvorbě výukových materiálů. Do budoucna by bylo vhodné rozšířit výzkum o další korpusy a jazyky, čímž by bylo možné získat komplexnější obraz o univerzálních i specifických rysech tohoto jazykového jevu.