Péče a zátěž: Syndrom vyhoření v pracovním prostředí sester v současném zdravotnickém systému

Abstract

This thesis explores the issue of burnout among nurses in the Czech Republic in the context of the current healthcare system. The aim of the research is to examine the relationships between the level of burnout, the work environment, job satisfaction, and the intention to leave the profession. To achieve this, a sequential mixed-method research design was applied, combining quantitative analysis (using the Copenhagen Burnout Inventory and the Practice Environment Scale of the Nursing Work Index) and qualitative semi-structured interviews with five nurses who self-identified as having personal experience with burnout. The quantitative part involved 97 valid respondentsents and provides an overview of the distribution of burnout within the sample and its relation to specific aspects of the work environment. The qualitative part offers a deeper understanding of the subjective experience of burnout. The integrated interpretation of both components allows for a comprehensive insight into this phenomenon. The findings show that higher levels of burnout are closely associated with negatively perceived work conditions, low job satisfaction, and a more frequent intention to leave the nursing profession. The thesis also highlights the potential of supervision as a supportive tool in burnout prevention. The...

Diplomová práce se zabývá syndromem vyhoření u zdravotních sester v České republice v kontextu současného zdravotnického systému. Cílem výzkumu je prozkoumat vztahy mezi mírou syndromu vyhoření, pracovním prostředím, pracovní spokojeností a úmyslem opustit profesi. K dosažení tohoto cíle byl zvolen sekvenční smíšený výzkumný design, kombinující kvantitativní analýzu (dotazníky Copenhagen Burnout Inventory a Practice Environment Scale of the Nursing Work Index) a kvalitativní rozhovory s pěti zdravotními sestrami, které se identifikovaly jako osoby s osobní zkušeností s vyhořením. Kvantitativní část zahrnovala 97 validních informantek a poskytuje přehled o rozložení vyhoření v rámci výzkumného vzorku a jeho vztahu k jednotlivým aspektům pracovního prostředí. Kvalitativní analýza pak přináší hlubší porozumění subjektivnímu prožívání vyhoření. Integrovaná interpretace obou částí umožňuje komplexní vhled do této problematiky. Výsledky výzkumu ukazují, že vyšší míra syndromu vyhoření úzce souvisí s negativně vnímaným pracovním prostředím, nízkou pracovní spokojeností a častějším úmyslem opustit profesi. Práce zároveň upozorňuje na potenciál supervize jako podpůrného nástroje v prevenci vyhoření. Výsledky mohou sloužit jako podklad pro další výzkum i pro tvorbu intervencí zaměřených na zlepšení...