Formování spirituality žen skrze rodinné vazby

Abstract

This thesis focuses on the intergenerational transmission of spirituality between spiritually inclined mothers and their daughters within the context of a contemporary individualized society. The aim of the research was to explore how mothers shape their daughters' relationship to spirituality, how daughters perceive their mothers' spiritual attitudes, and how spirituality influences their mutual relationship. The research was conducted through qualitative semi- structured interviews with five pairs of mothers and daughters. The analysis revealed that the key aspects of spirituality for these women are authenticity and individualization; although daughters are often inspired by their mothers' spirituality, they strive to create their own personal spiritual path. Another important finding is the lack of need for religious or spiritual community affiliation, thus confirming the theoretical concepts of Heelas and Woodhead regarding subjective-life spirituality. The interviews also revealed the phenomenon of the commercialization of spirituality and the tension between perceived spiritual predestination and the market availability of spiritual practices. This work contributes to a deeper understanding of contemporary forms of spirituality and their transmission within the family context, emphasizing...

Tato diplomová práce se zaměřuje na mezigenerační přenos spirituality mezi spirituálně založenými matkami a jejich dcerami v kontextu současné individualizované společnosti. Cílem výzkumu bylo zjistit, jakým způsobem matky formují vztah svých dcer ke spiritualitě, jak dcery vnímají spirituální postoje matek a jak spiritualita ovlivňuje vzájemné vztahy. Výzkum byl realizován pomocí kvalitativní metody polostrukturovaných rozhovorů s pěti dvojicemi matek a dcer. Analýza ukázala, že hlavními aspekty spirituality těchto žen jsou autenticita a individualizace - i když jsou dcery spiritualitou matek do velké míry inspirovány, usilují o vytvoření vlastní osobní cesty. Významným zjištěním je také to, že pro jejich duchovní praxi není zásadní potřeba náboženské nebo spirituální komunity, čímž se potvrzují teoretické koncepty Heelase a Woodhead (2005) o subjektivní spiritualitě. V rozhovorech se rovněž objevuje fenomén komercializace spirituality a rozpor mezi vnímaným spirituálním předurčením a dostupností duchovních praktik na komerčním trhu. Práce tak přispívá k hlubšímu pochopení současných podob spirituality a jejich přenosu v rodinném kontextu a potvrzuje klíčový význam autenticity, autonomie a osobní volby v současném duchovním životě.