Specifika neformální péče o jedince se syndromem demence

Abstract

This bachelor thesis deals with the impact of official diagnosis, practical, emotional, and cultural influences on the decision-making process regarding home care and retrospective reflection on the decision. The theoretical part contains definitions of basic terms, describes dementia syndrome, and presents the situation of informal caregivers and their care options, institutionalization, and state support. Attention is also paid to the burdens and impacts of care on informal caregivers. The empirical part is based on a qualitative approach using semi- structured interviews with nine individuals caring for seniors with dementia in home care. The data was processed using thematic analysis supplemented by phenomenology. The survey found that the health status of the senior citizen is the factor that has the greatest influence on the decision about the form of care. Practical aspects play the most important role in the decision, while medical diagnosis had no influence on the decision. The research also showed 100% satisfaction with the choice of home care, even though fear is the most common emotional burden. Family ties proved to be the key factor in cultural influences on decision- making. The thesis helps explain why informal caregivers choose home care even though institutionalization may be more...

Tato bakalářská práce se zabývá dopadem oficiální diagnostiky, praktických, emocionálních a kulturních vlivů na proces rozhodování o domácí péče a zpětné reflexe rozhodnutí. Teoretická část obsahuje definici základních pojmů, přibližuje syndrom demence a představuje situaci neformálních pečovatelů a jejich možnosti péče, institucionalizace a státní podpory. Pozornost je také věnována zátěžím a dopadů péče na neformální pečovatele. Empirická část je tvora kvalitativním přístupem za pomocí polostrukturovaných rozhovorů s devíti jedinci pečujícími o seniora s demencí v domácí péči. Data byla zpracovávaná za pomocí tématické analýzy doplněnou a fenomenologii. Výsledkem šetření jako faktor největšího vlivu při rozhodování o formě péči je zdravotní stav seniora. Praktické aspekty figurují v rozhodování nejvíce zatím co lékařská diagnostika neměla žádný vliv na rozhodování. Výzkum také prokázal 100% spokojenosti s volbou domácí péče i přestože pocit strachu je nejčastější emoční zátěží. Stěžejním výsledkem práce v kulturních vlivech na rozhodování se ukázalo být rodinné pouto. Práce pomáhá vysvětlit problém, proč neformální pečovatelé volí domácí péči, přestože institucionalizace může být vhodnější.