Philosophie der Leerstellen Existenz zwischen Leere und Fülle

Abstract

Tato disertační práce se pokouší popsat lidskou existenci prostřednictvím fenoménů přerušení - váhání, čekání a nudy - jako místně zakotvený pohyb života, který se odehrává mezi prázdnotou a plností. Na základě metodologického přístupu sociálněvědně kontextualizované fenomenologie nejprve v první kapitole načrtává pole a styl pohybu místně zakotvené existence mezi prázdnotou a plností, než se podrobněji věnuje třem zmíněným fenoménům jako naplnění tohoto náčrtu. Kromě objasnění zkušeností a pojmů prázdnoty a plnosti se práce věnuje zkoumání křehké a rozporuplné povahy lidské existence a způsobům její orientace a stabilizace. Pomocí kotevních bodů jako "čas a smysl", "druzí a sociálno", "moc" a "tělo" představuje prázdnota každého fenoménu výchozí bod pro zkoumání vztahů mezi sebou samým, druhými a plností světa. Práce sleduje hypotézu rozšiřující se prázdnoty, která se ve váhání, čekání a nudě otevírá v plnosti existence. Vedle popisu ztělesněného bytí ve světě je každý fenomén zkoumán také jako cesta k naplnění citlivému vůči alteritě. Váhání zachovává citlivost vůči ambivalenci, zatímco čekání - v pojetích židovské a křesťanské tradice - decentruje ego tím, že umožňuje pravé naplnění skrze nedostupného Druhého. Nudu lze z existenciálně-filosofického a východoasijského hlediska chápat jako...