Proměny Kladna: Postindustriální město z pohledu jeho obyvatel

Abstract

The thesis focuses on how the inhabitants of Kladno from selected age categories perceive the present of their city in the context of post-socialist and post-industrial transformation. Its aim is to understand how these large-scale social, cultural and economic transformations have been reflected in their relationship to the city, its space and community ties. The research is based on a qualitative methodology. The key tool for data collection is in-depth interviews with urban residents over 50 years old who have experienced key moments of the transformation and can offer a unique perspective on its consequences. The interviews also include visual material that complements and enriches the understanding of these experiences. The analysis focuses on connecting residents' experiences to the broader structural processes of social, economic and spatial change that have shaped the form of the city. The findings suggest that changes in the physical and social environment of the city have had a profound effect on shaping their relationship to place and changes in community ties, with these residents perceiving the contemporary city as a place that has lost its original character, become less comprehensible and less personally familiar. The findings can also be used in broader discussions about the...

Diplomová práce se zaměřuje na to, jak obyvatelé Kladna z vybraných věkových kategorií vnímají současnost svého města v kontextu postsocialistické a postindustriální transformace. Jejím cílem je pochopit, jak se tyto rozsáhlé společenské, kulturní a ekonomické proměny promítly do jejich vztahu k městu, jeho prostoru a komunitním vazbám. Výzkum je založen na kvalitativní metodologii, přičemž klíčovým nástrojem pro získání dat jsou hloubkové rozhovory s obyvateli města staršími 50 let, kteří zažili významné momenty transformace a mohou nabídnout jedinečnou perspektivu na její důsledky. Součástí rozhovorů je také vizuální materiál, který doplňuje a obohacuje porozumění těmto zkušenostem. Analýza se zaměřuje na propojení zkušeností obyvatel s širšími strukturálními procesy společenské, ekonomické a prostorové změny, které formovaly podobu města. Závěry naznačují, že proměny ve fyzickém a sociálním prostředí města měly zásadní vliv na formování jejich vztahu k místu a na změny v komunitních vazbách, přičemž tito obyvatelé vnímají současné město jako místo, které ztratilo svůj původní charakter, stalo se méně srozumitelným a osobně méně blízkým. Zjištění mohou být využity i v širších diskusích o postindustriální přeměně českých měst a strategiích adaptace na nové sociální a ekonomické podmínky.