Pravoslaví jako faktor ruské zahraniční politiky ve vztahu k Bulharsku a Srbsku

Abstract

This bachelor's thesis deals with the use of the Russian Orthodox Church and Orthodoxy as a foreign policy tool by the Russian Federation towards Serbia and Bulgaria and a comparison of its approach and impact in both countries. The thesis used qualitative research methods in the form of comparative study, the theoretical basis is then built on the work of Joseph Nye dealing with soft power. The author of this thesis considers the Russian Orthodox Church and Orthodoxy as an integral part of Russian soft power, which, according to him, can be considered a hybrid power. Within the framework of historical development in Russia, Serbia and Bulgaria, he identifies Orthodoxy as an important connecting element between these nations, as well as the role of Russia in the history of both Balkan countries and Orthodoxy in the national revivals of Bulgaria and Serbia. The Russian Orthodox Church also uses this relationship with the Russian Federation to spread its influence beyond its canonical territory. Current not only Russian government and church representatives use Orthodoxy in public statements as a link between these states, from Russian viewpoint Orthodoxy is also taken as a guarantee of moral values that the Russian Federation protects. Support for the steps of the Russian Federation in Bulgaria and...

Tato bakalářská práce se zabývá užitím Ruské pravoslavné církve a pravoslaví jako nástroje zahraniční politiky ze strany Ruské federace vůči Srbsku a Bulharsku a porovnáním jejího přístupu a dopadu v obou zemích. V práci bylo využito kvalitativních metod výzkumu ve formě komparativní studie, teoretický základ je pak postaven na díle Josepha Nye zabývajícím se soft power. Autor považuje Ruskou pravoslavnou církev a pravoslaví jako nedílnou součást ruské soft power, přičemž ta se dle dá považovat za hybridní moc. V rámci historického vývoje v Rusku, Srbsku a Bulharsku identifikuje pravoslaví jako významný spojovací prvek mezi těmito národy, stejně jako roli Ruska v historii obou Balkánských zemí a pravoslaví v národních obrozeních Bulharska a Srbska. Ruská pravoslavná církev zároveň využívá tohoto vztahu s Ruskou federací k šíření svého vlivu i mimo své kanonické území. Současní nejen ruští vládní a církevní představitelé ve veřejných výrocích užívají pravoslaví jako pojítko mezi těmito státy, ze strany Ruska je pravoslaví rovněž bráno jako záruka morálních hodnot, které Ruská federace chrání. Podpora kroků Ruské federace je i přes vzájemnou podobnost obou Balkánských zemí v současné době odlišná, autor proto uvádí tři faktory, které dle něj v tomto ohledu nejpodstatněji ovlivnily vývoj...