| dc.contributor.advisor | Kotvalová, Anna | |
| dc.creator | Chhabra, Esha | |
| dc.date.accessioned | 2026-04-17T00:14:24Z | |
| dc.date.available | 2026-04-17T00:14:24Z | |
| dc.date.issued | 2025 | |
| dc.identifier.uri | http://hdl.handle.net/20.500.11956/201218 | |
| dc.description.abstract | Tato diplomová práce nabízí srovnávací studii o tom, jak pandemie COVID-19 ovlivnila ekonomické postavení žen v Indii a Dánsku, se zaměřením na strukturální a institucionální faktory, které tyto dopady formovaly. Prostřednictvím perspektiv marxistického feminismu, teorie sociálního státu a postkoloniálního feminismu výzkum ukazuje, jak dlouhodobé nerovnosti - například profesní segregace, nerovnoměrné rozdělení pečovatelských povinností a omezený přístup k sociální ochraně - byly během této globální krize ještě více prohloubeny. Pomocí kvalitativního případového přístupu se práce soustředí na tři klíčové oblasti: narušení zaměstnanosti ve feminizovaných sektorech, podobu a dopady vládních podpůrných opatření a překážky, kterým ženy čelily při návratu na pracovní trh. Kontrast mezi komplexním dánským modelem sociálního státu a roztříštěným, často vylučujícím systémem v Indii poskytuje cenné poznatky. Zatímco genderově rovné politiky Dánska pomohly zmírnit některé dopady pandemie, nedokázaly plně řešit nárůst neplacené péče a zranitelnost spojenou s částečnými úvazky. V Indii naopak hluboce zakořeněná neformálnost a patriarchální normy ponechaly mnohé ženy, zejména mimo formální ekonomiku, bez adekvátní podpory či reálné šance na zotavení. Práce ukazuje, že politiky, které se na první pohled jeví... | cs_CZ |
| dc.language | English | cs_CZ |
| dc.language.iso | en_US | |
| dc.publisher | Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd | cs_CZ |
| dc.subject | Gender inequality | en_US |
| dc.subject | COVID-19 pandemic | en_US |
| dc.subject | Socioeconomic impact | en_US |
| dc.subject | India and Denmark | en_US |
| dc.subject | Domestic violence | en_US |
| dc.subject | Genderová nerovnost | cs_CZ |
| dc.subject | COVID-19 | cs_CZ |
| dc.subject | socioekonomický dopady | cs_CZ |
| dc.subject | Indie | cs_CZ |
| dc.subject | Dánsko | cs_CZ |
| dc.subject | domácí násilí | cs_CZ |
| dc.title | Disparate Burdens: Comparing Gender Inequality and Socioeconomic Impacts of COVID-19 in India and Denmark. | en_US |
| dc.type | bakalářská práce | cs_CZ |
| dcterms.created | 2025 | |
| dcterms.dateAccepted | 2025-06-25 | |
| dc.description.department | Department of Political Science | en_US |
| dc.description.department | Katedra politologie | cs_CZ |
| dc.description.faculty | Fakulta sociálních věd | cs_CZ |
| dc.description.faculty | Faculty of Social Sciences | en_US |
| dc.identifier.repId | 272437 | |
| dc.title.translated | Rozdílná zátěž: Porovnání genderové nerovnosti a socioekonomických dopadů COVID-19 v Indii a Dánsku. | cs_CZ |
| dc.contributor.referee | Kubátová, Hana | |
| thesis.degree.name | Bc. | |
| thesis.degree.level | bakalářské | cs_CZ |
| thesis.degree.discipline | Politics, Philosophy and Economics | en_US |
| thesis.degree.discipline | Politics, Philosophy and Economics | cs_CZ |
| thesis.degree.program | Politics, Philosophy and Economics | cs_CZ |
| thesis.degree.program | Politics, Philosophy and Economics | en_US |
| uk.thesis.type | bakalářská práce | cs_CZ |
| uk.taxonomy.organization-cs | Fakulta sociálních věd::Katedra politologie | cs_CZ |
| uk.taxonomy.organization-en | Faculty of Social Sciences::Department of Political Science | en_US |
| uk.faculty-name.cs | Fakulta sociálních věd | cs_CZ |
| uk.faculty-name.en | Faculty of Social Sciences | en_US |
| uk.faculty-abbr.cs | FSV | cs_CZ |
| uk.degree-discipline.cs | Politics, Philosophy and Economics | cs_CZ |
| uk.degree-discipline.en | Politics, Philosophy and Economics | en_US |
| uk.degree-program.cs | Politics, Philosophy and Economics | cs_CZ |
| uk.degree-program.en | Politics, Philosophy and Economics | en_US |
| thesis.grade.cs | Výborně | cs_CZ |
| thesis.grade.en | Excellent | en_US |
| uk.abstract.cs | Tato diplomová práce nabízí srovnávací studii o tom, jak pandemie COVID-19 ovlivnila ekonomické postavení žen v Indii a Dánsku, se zaměřením na strukturální a institucionální faktory, které tyto dopady formovaly. Prostřednictvím perspektiv marxistického feminismu, teorie sociálního státu a postkoloniálního feminismu výzkum ukazuje, jak dlouhodobé nerovnosti - například profesní segregace, nerovnoměrné rozdělení pečovatelských povinností a omezený přístup k sociální ochraně - byly během této globální krize ještě více prohloubeny. Pomocí kvalitativního případového přístupu se práce soustředí na tři klíčové oblasti: narušení zaměstnanosti ve feminizovaných sektorech, podobu a dopady vládních podpůrných opatření a překážky, kterým ženy čelily při návratu na pracovní trh. Kontrast mezi komplexním dánským modelem sociálního státu a roztříštěným, často vylučujícím systémem v Indii poskytuje cenné poznatky. Zatímco genderově rovné politiky Dánska pomohly zmírnit některé dopady pandemie, nedokázaly plně řešit nárůst neplacené péče a zranitelnost spojenou s částečnými úvazky. V Indii naopak hluboce zakořeněná neformálnost a patriarchální normy ponechaly mnohé ženy, zejména mimo formální ekonomiku, bez adekvátní podpory či reálné šance na zotavení. Práce ukazuje, že politiky, které se na první pohled jeví... | cs_CZ |
| uk.file-availability | V | |
| uk.grantor | Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Katedra politologie | cs_CZ |
| thesis.grade.code | B | |
| uk.publication-place | Praha | cs_CZ |
| uk.thesis.defenceStatus | O | |