Arms Control in a Competitive World: A Realist Outlook on the Washington Naval Treaty

Abstract

It is sometimes difficult to comprehend certain events in history, such as when rivals and prospective enemies cooperate in an arms control regime. This thesis deals with the question why did great powers participate in the Washington Naval Treaty. It strives to qualitatively explore the issue from multiple theoretical perspectives and provide the reader with comprehensive knowledge about the discourse. Revision of the British, Japanese and American conduct in the leadup to the signing of naval limitations in 1922 helps us to clarify their motives and assess which perspective could have had support at the time. Was it national security? Domestic politics? Or international status? While Great Britain seemed to have every reason to participate in the treaty, Japanese evidence indicate that just security challenges played a role in their decision. The US with its enormous power potential on the other hand questions this interpretation, and instead suggests internal or prestige motives could be more relevant.

V průběhu dějin lze nalézt případy, kdy znesvářené státy mezi sebou na mezinárodním poli začaly spolupracovat, například formou vzájemné kontroly zbrojení. Tato práce si pokládá otázku, proč se tak stalo v případě mocností u Washingtonské námořní smlouvy. Jejím záměrem je nahlédnout na událost z několika teoretických perspektiv a poskytnout čtenáři přehled o dosavadní akademické debatě. Revize britského, japonského a amerického přístupu k omezení námořního zbrojení na začátku dvacátých let minulého století nám umožní vyjasnit jejich motivaci a zhodnotit tak, který z teoretických přístupů se hodí k vysvětlení dané situace. Bylo to z důvodů národní bezpečnosti? Vnitřní politiky? Nebo snad kvůli mezinárodnímu statusu? Zatímco v případě Velké Británie hrály zdánlivě všechny okolnosti ve prospěch účasti na režimu kontroly zbrojení, u Japonska tomu tak je pouze při zvážení jeho bezpečnosti. Oproti tomu případ Spojených států s jejich ohromným mocenským potenciálem se kloní spíše k interpretaci, že vnitropolitický vývoj a mezinárodní prestiž sehrály mnohem zásadnější úlohu v přistoupení USA ke smlouvě.