German Foreign Policy Towards Russia and China after Zeitenwende: Changes and Challenges

Abstract

German Zeitenwende has been an ongoing process initiated by Russia's full-scale invasion of Ukraine. In his watershed-era speech, former Chancellor Olaf Scholz vowed to substantially change Berlins approach towards Moscow. He announced economic decoupling, substantial investments into defence and promised to provide military aid to Ukraine. This marked a start departure from decades long German policy of Ostpolitik and military restraint. China has also presented a substantial challenge for the governing coalition. The government sought to alter German policy towards China through a de-risking strategy. This thesis deals with the policy of Zeitenwende towards Moscow and Beijing. It utilizes a case study and process tracing to explore the dynamics of this era. Furthermore, it scrutinizes the policies through the theoretical prisms of structural realism and neoclassical realism and focuses on the Zeitenwende policy through the concept of balance of power. The realist theories are used to analyse the process of Zeitenwende and to present the findings within a theoretical framework. The results of the research show that the Scholz's government agreed on a balancing policy towards Russia. The government's policies were largely supported by the opposition CDU/CSU party and opposed by the AfD party. On...

Německá éra Zeitenwende započala v reakci na plnohodnotnou ruskou invazi na Ukrajinu. Bývalý kancléř Olaf Scholz ve svém přelomovém projevu k parlamentu představil rozsáhlé změny týkající se německé politiky vůči Moskvě. Kancléř slíbil změnu staré politiky vůči Rusku, která se opírala o úzkou ekonomickou provázanost mezi oběma zeměmi. Dále pak oznámil významné investice do armády a přislíbil vojenskou pomoc napadené Ukrajině. Tyto kroky představovaly největší změnu německé politiky za poslední dekády. Další zemí, na kterou se Scholzova vláda chtěla více zaměřit byla Čína. Vládnoucí koalice si dala za cíl omezit ekonomickou závislost na Pekingu ve strategických odvětvích. Tato práce se zabývá obdobím Zeitenwende v souvislosti s Ruskem a Čínou. Jako výzkumné metody používá případovou studii a process tracing s cílem podrobně prozkoumat vývoj, který tuto politiku provázely. Práce aplikuje teorie strukturálního realismu a neoklasického realismu a jejich chápání konceptu vyvažování moci. Výsledky výzkumu ukazují, že se Scholzova vláda byla schopna shodnout na jednotné politice vůči Moskvě, a to v takové formě, kterou můžeme označit za mocenské vyvažování. Tato politika byla také do velké míry podporována opoziční stranou CDU/CSU. Naopak strana Alternativa pro Německo se k ní stavěla odmítavě. V politice...